Informace e-mailem
Kalendář akcí

Historie

V červnu 1887 se měl konat v Praze na Císařské louce II. všesokolský slet. Ten však 6. května pražské c. a k. policejní ředitelství zákazy omezilo natolik, že z jeho zamýšleného programu bylo povoleno pouze veřejné cvičení, a i to bylo omezeno jen na sokolské jednoty rakouské říše. V té době ale již byla na cestě do bývalé vlasti výprava amerických sokolů, kteří byli k vystoupení na sletu očekáváni a kteří by díky omezení úřadů na sletu cvičit nesměli. Správní výbor Sokola Pražského je telegraficky informoval o situaci, a když z Ameriky zpět dorazil telegram, kde stálo: „Chceme závody!” usnesl se, že uspořádá „náhradní“ slet mimo území Prahy formou veřejného cvičení nebo závodů.

Uvažováno bylo o několika místech konání, například Plzni, oboře Hvězdě či Kolínu. Ani jedno se ale neukázalo jako to pravé. A tak když se o pořádání přihlásil Český Brod, byl nakonec vybrán jako Praze nejbližší místem, technickým zabezpečením i vstřícným postojem vedení města a všech obyvatel.

Vítězství českobrodského Sokola o uspořádání náhradního sletu ale ze začátku vůbec nebylo jednoduché. Český Brod se jako pořadatel závodů některým členům slavnostního výboru nezamlouval. Největším odpůrcem byl místonáčelník Sokola Pražského, dr. Čížek. Ale díky přesvědčivým argumentům českobrodské deputace, vedené redaktorem Jozefem Miškovským, i on byl nakonec srozuměn s tím, že Český Brod je nejlepší volbou. A bylo tomu opravdu tak…

Obec převzala záštitu nad celou akcí, bylo získáno vojenské cvičiště u Liblic pro seřazování průvodu a cvičenců a pozemek pod cukrovarem na levém břehu Šembery jako cvičiště (dnes částečně parkoviště u Lidlu).

Do slavnostně vyzdobeného města se v neděli 26. června 1887 sjelo celkem třináct mimořádných vlaků se sokolskými účastníky. Byla to událost, které se svojí bohatou výzdobou účastnilo celé město. Toho dne bylo v Českém Brodě se čtyřmi tisíci obyvateli na 40.000 lidí!

Američtí sokolové měli ještě před společnými závody v Českém Brodě postaráno o vskutku nabitý program, který zajišťoval Sokol Pražský. Uvítáni byli vedením Sokola a zástupci vedení města Prahy již 16. června, a do 25. června stihli mimo jiné navštívit Staroměstskou radnici, Náprstkovo muzeum, Hradčany a Národní divadlo, kde se na jejich počest odehrála Smetanova Prodaná nevěsta a Tylův Strakonický dudák. Mimo to se zúčastnili veslařských závodů, společného cvičení v Sokole Pražském, slavnostního svěcení praporu Sokola Vinohradského či velké zahradní zábavy na Žofínském ostrově. Na pár dnů v Praze program velmi nabitý…

A nastal 26. červen, den konání „Česko – amerických závodů”, které nahradily zakázaný II. všesokolský slet. Celé město bylo vyzdobeno květinami a prapory a na nádraží čekali na americkou sokolskou výpravu snad všichni obyvatelé Českého Brodu.

Zvláštní uvítání pak proběhlo i v sokolovně, kde byl pro hosty připraven Celý příspěvek

„No a co má být?“, řekne si možná někdo z vás, kdo právě čte tyto řádky. A nemůžeme se mu divit, protože o Bratříkovu a o pradávném propojení a přátelství mezi našimi jednotami už vědí jen ti nejstarší pamětníci. A my jsme poslední květnovou neděli tuto historii po sedmdesáti (a možná ještě po víc) letech znovu vzkřísili. Pojďme si tedy přiblížit, jak to tehdy vše bylo…

Bratříkov je vesnice v severních Čechách, část obce Pěnčín. Nachází se v okrese Jablonec nad Nisou a ještě před pár lety zde stálo 141 domů. Nachází se zde sousoší sv. Petra a Pavla a Dobrého pastýře, mají zde lípu, o které se tvrdí, že jí je skoro tisíc let a také jeden z prvních pomníků obětem 1. světové války. A mají tu samozřejmě také Sokol, a ten byl právě důvodem, proč jsme se sem z Českého Brodu vypravili.

Bratříkovský Sokol byl založen v roce 1896 a od samého počátku to neměl vůbec lehké. Drsné severní pohraničí s 85% obyvatel německé národnosti, samotná vesnice hospodářsky i sociálně velmi slabá a z toho všeho plynoucí problémy, hraničící se samotnou schopností jednoty v tomto prostředí přežít. Podobný osud mělo i spoustu jiných malých jednot v pohraničí. Existenční problémy těchto jednot se snažilo řešit i vedení České obce sokolské. Oslovilo velké, dobře zavedené a prosperující jednoty sídlící v bezpečném vnitrozemí s žádostí, aby „slabým“ jednotám v rámci svých možností pomáhaly. A tak se stalo, že „mateřská“ jednota Sokola Český Brod vzala pod svá ochranná křídla „chráněnku“ Sokol Bratříkov.

To se stalo v roce 1897 a tento ochranitelský stav trval až do roku 1910, kdy českobrodští začali tímto způsobem podporovat sokolskou jednotu v Rejdicích. Nicméně i když po roce 1910 Český Brod bratříkovské již „neochraňoval“, přátelské vztahy přetrhány nebyly a obě jednoty se navštěvovaly a udržovaly vybudované vazby až do vypuknutí 2. světové Celý příspěvek

Zcela mimořádně dáváme tento příspěvek mimo jeho rubriku „Událost měsíce“ i na hlavní stranu našich webovek. I úkol operace Anthropoid byl mimořádný a tak na hlavní stranu patří…

Před 75 lety se odehrál atentát na Heydricha

Reinhard Heydrich (1904 – 1942) měl jako zastupující říšský protektor potlačit protiněmecký odboj v Protektorátu Čechy a Morava. Téměř se mu to podařilo, avšak před 75 lety, 27. května 1942, na něj zaútočili parašutisté vyslaní z Británie, Slovák Jozef Gabčík (1912 – 1942) a Čech Jan Kubiš (1913 – 1942). Nacisté okamžitě vyhlásili stanné právo. Heydrich následkům atentátu podlehl 4. června.

„V letech 1939 až 1945 máme několik stovek mimořádných lidských a morálně charakterových osobností, které jsou vzorové pro každou další generaci,“ řekl Novinkám historik a pedagog Zbyněk M. Duda.

„Z okruhu československého domácího i zahraničního druhého národního odboje se vygenerovala skutečná elita národa, která za službu vlasti pokládala své mladé životy. Přitom jejich životní osudy jsou příkladem nejen skutečného vlastenectví, odvahy a statečnosti, nýbrž někdy i odvrácené strany ctností, končící zradou a kolaborací s nepřítelem,“ připomíná.

To vše prostupuje historický a vojenský příběh českých dějin jménem Operace Anthropoid, jenž se uskutečnil 27. května 1942 v Praze-Libni.

„Dvojčata“

Co však celé akci předcházelo? Publicista Miroslav Šiška, zabývající se moderními dějinami, napsal, že Jozef Gabčík i přes námitky otce nastoupil v říjnu 1932 základní vojenskou službu u 14. pěšího pluku v Košicích. V Prešově další rok absolvoval poddůstojnickou školu a v září 1933 byl povýšen už na desátníka.

Jozef Gabčík

Do slovenské armády nastoupit nechtěl a již roku 1939 se rozhodl k útěku do  Polska, kde se v Krakově tvořila čs. zahraniční jednotka. V táboře Malé Bronowice se poznal s Janem Kubišem a stala se z nich nerozlučná dvojice. Ti, kteří je znali, o nich hovořili jako o dvojčatech, píše Šiška.

Jako příslušníci čs. pěšího pluku prodělali v červnu 1940 těžké ústupové boje u města Gien a po kapitulaci Francie jsou se stovkami dalších vojáků evakuováni do  Velké Británie, kde se poté stali příslušníky 1. čs. smíšené brigády.

Kubiš členem operace málem nebyl

V témže roce se rozhodla pomoci domácímu odboji proti nacistům i československá exilová vláda v Londýně. Počítalo se s vysláním specialistů na sabotáže, po nástupu Heydricha se koncem září 1941 rozhodlo o  Celý příspěvek

Letní olympijské hry 1896, oficiálně známé jako Hry I. Olympiady, byla sportovní soutěž, jež se konala v Athénách, v Řecku od 6. do 15. dubna 1896. Jednalo se o první mezinárodní olympijské hry konané v moderní éře. Vzhledem k tomu, že starověké Řecko bylo kolébkou starořeckých olympijských her, bylo považováno za nejlepší volbu pro první ročník, aby se tato soutěž konala v Athénách. Proto byly Athény jednomyslně zvoleny jako hostitelské město během kongresu pořádaném baronem Pierrem de Coubertinem, francouzským pedagogem a historikem, v Paříži, dne 23. června 1894. Mezinárodní olympijský výbor (MOV), vznikl také v průběhu tohoto kongresu.  Stadio Panathinaiko, objevený při archeologických pracích roku 1870 a kompletně zrekonstruovaný roku 1895, hostil ceremonie slavnostního zahájení a zakončení za účasti řeckého panovníka Jiřího I. Hvězdami her se stali Němec Carl Schuhmann, který v zápase a gymnastice získal celkem čtyři prvenství, zatímco Hermann Weingärtner získal největší počet medailí, tři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Jedním z nejdůležitějších momentů her bylo vítězství Spyridona Louise v  maratónském běhu, závodě, který byl oslavou legendy o Fidippidovi.

Na prvních letních olympijských hrách se soutěžilo ve 43 soutěžních disciplínách devíti sportů. Letních olympijských her se účastnilo 245 sportovců ze 14 zemí.  Čeští sportovci v Athénách nestartovali a her se zúčastnil jen dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, který byl už od roku 1894 členem Mezinárodního olympijského výboru. Vrátil se nadšen olympijskou myšlenkou a okamžitě zahájil přípravy na účast české delegace na příštích hrách.

Navzdory mnoha překážkám a dílčím neúspěchům byly tyto hry považovány za velký úspěch. Hry měly do této doby největší mezinárodní účast než na jakékoliv jiné sportovní akci.

(následující řádky byly převzaty z říjnového čísla sokolského časopisu Souzvuky)

Letos 28. října tomu bude 98 let od vzniku Československé republiky. Připomeňme si podíl Sokola na jejím vzniku.

Když se v roce 1914 profesor Masaryk rozhodl odejít do zahraničí a zahájit protirakouský odboj za vznik samostatného státu, setkal se se starostou ČOS JUDr. Josefem Scheinerem a sdělil mu své rozhodnutí. Ten se rozhodl převést do zahraničí značné finanční částky, patřící Sokolu, a tak zabezpečit činnost našeho zahraničního odboje.

Vznik republiky byl financován z našich vlastních národních zdrojů, naši odbojoví pracovníci nebyli nikdy na výplatní listině žádného cizího státu.

Zatímco se vytvářel náš odboj na úrovni politické a diplomatické představovaný Tomášem Garriguem Masarykem, Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem, usilující o mezinárodní uznání našich práv na samostatnost, na frontách již bojovali čeští a slovenští vojáci za svou republiku.

Tyto činy prostých lidí vedly T.G. Masaryka k rozhodnutí zahájit protirakouský odboj. „Já jsem se zastyděl, že my, političtí vůdcové, byli jsme bezradní ještě v okamžiku, kdy již naši vojáci zvedli revoluci.“ Při cestě do Itálie v prosinci 1914 byl varován, že mu hrozí po návratu zatčení, se rozhodl pro emigraci a zůstává v Ženevě, kde vytváří první koncepci Československého státu. Zůstává ve styku s domácím odbojem – Mafií, ve které pracovali Alois Rašín, Karel Kramář, Antonín Hajn, Přemysl Šámal, Josef Scheiner a Edvard Beneš, který emigroval v září 1915.

Základem československých legií byli sokolové.

V Rusku sokolští cvičitelé působili jako Celý příspěvek

Jako každý rok, tak i letos si Sokol připomíná smutné datum 8. října. Den, kdy došlo k tragické události, která se ale týká nejen Sokolů, a od které v letošním roce uběhne přesně tři čtvrtě století.

Z rozhodnutí zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Gestapo v noci ze 7. na 8. října 1941 zatklo – takřka naráz – všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů a naprostá většina z 5000 zatčených se již na svá místa po skončení války nevrátila.

Tato akce byla nejrozsáhlejším zásahem proti členům Sokola v celé jeho více jak stopadesátileté historii a postihla především řadu jeho nejvyšších představitelů, a tím i významných osobností celého národa, které – jak ukázal další vývoj naší společnosti – pak v jejích dalších osudových chvílích nenahraditelně chyběly. Cílem a smyslem této akce byla totální likvidace celého spolku. Říjnové události roku 1941 představují nejpočetnější zásah totalitní nacistické moci vedený proti skupině občanů dobrovolně se organizujících v jedné zájmové organizaci.

Proto je 8. říjen vyhlášen Českou obcí sokolskou „Památným dnem sokolstva“ a snahou ČOS je dosáhnout zařazení tohoto dne mezi významné dny České republiky.

8 říjen

Portrét Jindřicha Fügnera od Josefa Mánesa

SPOLUZAKLADATEL SOKOLA A JEHO PRVNÍ STAROSTA

Jindřich Fügner byl úspěšný muž mnoha zájmů. Původně obchodník, procestoval řadu evropských zemí a nabyté zkušenosti využil ve více oborech, které pak dále je rozvíjel. Jako hudebník vstoupil v roce 1848 do Národních gard. Poté byl zástupcem italské pojišťovny v Praze, pojišťovnu rozšířil na samostatný podnik, v jehož čele stál. Zvolen byl též     předsedou Českoněmeckého spolku těsnopisců a zasadil se o vytvoření české soustavy těsnopisné.

V roce 1860 se v myslivně Na Králi poprvé setkal s Miroslavem Tyršem, který v nedalekém Novém Jáchymově vychovával syny továrníka Barthelmuse. Tehdy vzniklo mezi oběma muži přátelství, které určilo další jejich osudy. Oba byli hlavními iniciátory založení prvního českého tělocvičného spolku – od 16. 2. 1862 Tělocvičné jednoty Pražské s pozdějším připojením názvu Sokol. Jindřich Fügner z vlastních finančních prostředků zakoupil pozemek pro stavbu nové sokolovny, která byla vybudována v následujícím roce. Byl to také on, kdo založil tradici sokolských šibřinek krátce před svým předčasným úmrtím, jehož 150 výročí letos vzpomínáme.

(převzato z webových stránek Sokola pražského)

Jaká cesta vedla k nejpamátnějšímu dni naší moderní historie 28. říjnu 1918? Nenastal by bez dlouhodobé politické a vojenské přípravy. České a slovenské národní hnutí se prosazovalo bojem na několika frontách.

Vedoucí struktury národního odboje

Ústředním orgánem pro řízení domácího odboje se stal Tajný výbor Maffie. Působit začal v prosinci 1914 po odjezdu Tomáše Garrigua Masaryka do zahraničí. Předsednictvo (původně Edvard Beneš, Karel Kramář, Alois Rašín, Josef Scheiner, Přemysl Šámal) koordinovalo zpravodajskou odbojovou aktivitu v českých zemích, která postupně prostoupila téměř celý český politický a kulturní život. Perzekuce a zatýkaní činnost organizace až do rozpadu monarchie neochromily. Tajný výbor Maffie se od počátku choval protistátně, usiloval o neutralizaci prorakouského aktivismu, udržoval spojení s T. G. Masarykem a podporoval zahraniční odboj.

12079556_905050346209429_3109789153089137618_n

 

T. G. Masaryk oficiálně zahájil zahraniční odboj projevem, jenž přednesl 6. července 1915 v Ženevě. Veřejně se vyslovil pro československou samostatnost a rozbití habsburské monarchie. Jako první politický orgán čs. zahraničního odboje vznikl Český komitét zahraniční (ČKZ). Působil od konce října 1915. Jeho nejdůležitějším činem bylo Celý příspěvek

Sledujte nás
Oznámení
Anketa
Konání jaké kulturní akce byste uvítali v sokolovně ?
Historie příspěvků
Únor 2018
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728  
Sponzoři







Partneři