Informace e-mailem
Kalendář akcí

V neděli 2. července uplyne přesně 100 let od jednoho z nejslavnějších vystoupení československých legionářů (z nichž mnozí byli členy Sokola) – bitvy u západoukrajinského Zborova. Odehrály se v ní až neuvěřitelné příběhy. Mnozí Češi se pohybovali v první linii a šli na téměř jistou smrt. I přesto nezaváhali. V naprostém rozvratu Ruska se objevila jednotka, která dokázala věci, na které se nezmohly celé ruské divize. Nekompromisně zaútočit a proniknout hluboko do rakousko-uherského týlu. O ohromujícím úspěchu psal tehdy západní i ruský tisk. „Dokázali jste, že náš národ je navždy rozhodnut domoci se národní a politické samostatnosti,“ vzkázal legionářům budoucí prezident T. G. Masaryk.

Zborov (Ukrajina) – Je druhý červenec 1917. Na obou stranách bojové linie u západoukrajinského městečka Zborov se na sebe ze vzdálenosti pár set metrů dívají čeští vojáci.

Jedni stále na straně rakouského císaře, kam museli na začátku první světové války narukovat. Druzí, zběhové, už v jednotkách ruského cara, bojující s nadějí na vysněnou samostatnou republiku.

Bitva u Zborova

Bitva u Zborova na západní Ukrajině začala 2. července 1917 v 9 hodin 7 minut na pravém křídle Československé střelecké brigády. Ta čítala zhruba 3500 mužů a prolomila nečekaně opevněnou frontu rakousko-německého nepřítele. Pronikla až za jeho třetí obranné postavení v hloubce přes čtyři kilometry, přestože to ruské velení původně ani plánovalo a nemělo na to potřebné prostředky nebo zbraně. V boji legionářská brigáda zajala přes 4000 nepřátelských vojáků a důstojníků, ukořistila 20 kanónů, velké množství pušek, kulometů a dalšího vojenského materiálu.

V krvavé řeži padlo 173 legionářů přímo v boji, mezi nimi i pět velitelů rot. 29 mužů zemřelo v následujících dnech na následky zranění a 32 jich zůstalo nezvěstných. Počet raněných nebyl přesně zjištěn. Odhady se pohybují v rozmezí 880 až 1041 mužů. Mnohem větším ztrátám zabránili obětaví čeští a ruští lékaři. Na rakouské straně padlo 140 vojáků českého původu. Bitva u Zborova byla součástí ruské tzv. Kerenského ofenzivy, odehrávající se na jihozápadní části fronty.

Útok směřoval proti skupině armád Centrálních mocností, které velel rakousko-uherský generál Eduard von Böhm-Ermoli. Jeho armádní skupina se mimo jiné skládala z 35. plzeňského a 75. jindřichohradeckého pluku, doplňovaných z českých zemí. V létě 1917 proti sobě stáli Češi a Slováci v rakousko-uherských i ruských uniformách. V nasazení dělostřelectva převyšoval protivník čs. legionářů minimálně čtyřikrát, zjevnou převahu měl i v dalším válečném materiálu. Po vítězné řeži se k čs. legiím v Rusku přihlásilo 27 000 mužů, mezi nimiž byly poprvé i tisíce Slováků.

Nejvyššími řády carského Ruska byli po bitvě vyznamenání Stanislav Čeček, Mikuláš Číla, Radola Gajda, Václav Petřík nebo Jan Syrový. Jejich jména se stala později symboly. Po roce 1918 vznikaly v Československu na téma bitvy u Zborova divadelní hry, básně, romány i velkofilmy.

Mocnosti začaly brát Masaryka vážně až po Zborovu

Odvaha i nasazení čs. legionářů ale měly dopad i mimo frontu. Až do bitvy u Zborova stála politika československé Masarykovy emigrace v podstatě jen na vodě.

Češi a poté i ve větších počtech Slováci vstupovali podle něj do legionářské brigády z dnešního pohledu s až neuvěřitelně idealistickým vědomím, že se účastní něčeho dějinotvorného. Tvůrci dějin se z nich nakonec opravdu stali. Bez italských, francouzských, ale hlavně ruských legií by západní mocnosti s koncem první světové války nikdy nepodpořily Masarykovu myšlenku samostatného Československa. Předseda prozatímní ruské vlády Alexandr Kerenskij například až po Zborovu povolil široký nábor Čechoslováků do legií.

Začala tak ještě neuvěřitelnější operace, kdy o rok později přes 60 000 československých legionářů obsadilo strategickou, několik tisíc kilometrů dlouhou, transsibiřskou magistrálu. Tím mimo jiné znemožnili bolševické vládě sovětského Ruska odsun rakouskouherských a německých zajatců, kteří měli být nasazeni v západní Evropě proti armádám Británie, Francie a USA.

A vysloužili si opět mezinárodní věhlas. Čechoslováci se touto akcí dostali znovu na první stránky světového tisku.

 

Sledujte nás
Oznámení
Anketa
Konání jaké kulturní akce byste uvítali v sokolovně ?
Historie příspěvků
Červenec 2017
Po Út St Čt So Ne
« Čvn    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31  
Sponzoři







Partneři