V červnu 1887 se měl konat v Praze na Císařské louce II. všesokolský slet. Ten však 6. května pražské c. a k. policejní ředitelství zákazy omezilo natolik, že z jeho zamýšleného programu bylo povoleno pouze veřejné cvičení, a i to bylo omezeno jen na sokolské jednoty rakouské říše. V té době ale již byla na cestě do bývalé vlasti výprava amerických sokolů, kteří byli k vystoupení na sletu očekáváni a kteří by díky omezení úřadů na sletu cvičit nesměli. Správní výbor Sokola Pražského je telegraficky informoval o situaci, a když z Ameriky zpět dorazil telegram, kde stálo: „Chceme závody!” usnesl se, že uspořádá „náhradní“ slet mimo území Prahy formou veřejného cvičení nebo závodů.
Uvažováno bylo o několika místech konání, například Plzni, oboře Hvězdě či Kolínu. Ani jedno se ale neukázalo jako to pravé. A tak když se o pořádání přihlásil Český Brod, byl nakonec vybrán jako Praze nejbližší místem, technickým zabezpečením i vstřícným postojem vedení města a všech obyvatel.
Vítězství českobrodského Sokola o uspořádání náhradního sletu ale ze začátku vůbec nebylo jednoduché. Český Brod se jako pořadatel závodů některým členům slavnostního výboru nezamlouval. Největším odpůrcem byl místonáčelník Sokola Pražského, dr. Čížek. Ale díky přesvědčivým argumentům českobrodské deputace, vedené redaktorem Jozefem Miškovským, i on byl nakonec srozuměn s tím, že Český Brod je nejlepší volbou. A bylo tomu opravdu tak…
Obec převzala záštitu nad celou akcí, bylo získáno vojenské cvičiště u Liblic pro seřazování průvodu a cvičenců a pozemek pod cukrovarem na levém břehu Šembery jako cvičiště (dnes částečně parkoviště u Lidlu).
Do slavnostně vyzdobeného města se v neděli 26. června 1887 sjelo celkem třináct mimořádných vlaků se sokolskými účastníky. Byla to událost, které se svojí bohatou výzdobou účastnilo celé město. Toho dne bylo v Českém Brodě se čtyřmi tisíci obyvateli na 40.000 lidí!
Američtí sokolové měli ještě před společnými závody v Českém Brodě postaráno o vskutku nabitý program, který zajišťoval Sokol Pražský. Uvítáni byli vedením Sokola a zástupci vedení města Prahy již 16. června, a do 25. června stihli mimo jiné navštívit Staroměstskou radnici, Náprstkovo muzeum, Hradčany a Národní divadlo, kde se na jejich počest odehrála Smetanova Prodaná nevěsta a Tylův Strakonický dudák. Mimo to se zúčastnili veslařských závodů, společného cvičení v Sokole Pražském, slavnostního svěcení praporu Sokola Vinohradského či velké zahradní zábavy na Žofínském ostrově. Na pár dnů v Praze program velmi nabitý…
Nastal 26. červen, den konání „Česko – amerických závodů”, které nahradily zakázaný II. všesokolský slet. Celé město bylo vyzdobeno květinami a prapory a na nádraží čekali na americkou sokolskou výpravu snad všichni obyvatelé Českého Brodu.
Zvláštní uvítání pak proběhlo i v sokolovně, kde byl pro hosty připraven oběd (americká výprava čítala cca 250 účastníků!). Při obědě starosta města Jan Weidenhoffer pronesl vřelý přípitek Sokolstvu, jemu pak poděkoval jménem Sokola náměstek náčelníka Sokola Pražského br. dr. Čížek.
V odpoledních hodinách se sokolské spolky seřadily na vojenském cvičišti po skupinách, které tvořili zvlášť cvičící členové jednot, přispívající členové a starostové a praporečníci. Takto seřazeni do velkého obdélníku vydali se od Liblic průvodem k sokolskému cvičišti za cukrovarem, cestou nadšeně zdraveni přihlížejícími. Po příchodu na cvičiště, velké 60 x 40 metrů a ohraničené tribunami, ke shromážděným promluvil tehdejší redaktor časopisu Sokol a pozdější starosta ČOS br. JUC. Josef Scheiner.
Velké ovace vyvolalo vystoupení amerických Sokolů, zejména pak jejich cvičení s kužely, které byly v Čechách do té doby neznámé. Cvičení s nimi se na našem území poprvé objevilo právě na sokolském cvičišti v Českém Brodě. Poté byly zahájeny závody ve skoku do dálky, skoku do výšky, skoku o tyči a skoku útokem do výšky. Následovalo vzpírání 25 kg činky jednoruč, vzpírání 50 kg činky obouruč a poté běh na 250 metrů. Zrušen byl pouze závod ve vrhu oštěpem pro malý zájem soutěžících…
Byl to opravdu historický den. Jak pro celou sokolskou obec, tak i pro město Český Brod. Nadšené publikum i samotní závodníci odjížděli z místa závodů dlouho do noci. Pravý II. všesokolský slet se podařilo uskutečnit až o čtyři roky později, jako doprovodnou akci Jubilejní výstavy v roce 1891 v Královské oboře (Stromovka).
I v dalších letech se v Českém Brodě konaly velké sokolské závody, zejména VI. okrsku Středočeské župy sokolské, kam patřil jak Český Brod, tak např. i Kouřim, Kostelec nad Černými Lesy či Úvaly. Ale sláva a velikost II. „náhradního” sletu už nikdy překonána nebyla.
Výročí tohoto II. „náhradního sletu si českobrodští sokolové pravidelně připomínali většími či menšími oslavami. Ta nejvelkolepější, která trvala celý měsíc, proběhla k jeho 40. výročí v roce 1927 a její součástí byl Dětský den a velké společné cvičení župy Středočeské.
130. výročí jsme si v Českém Brodě připomněli obsáhlou výstavou o Česko – amerických závodech, kterou při několika prezentacích (mimo oslav 130 let českobrodského Sokola i návštěvníci rekonstrukce bitvy u Lipan, účastníci oslav 120. výročí župy Barákovy a návštěvníci KD Svět, kde byla výstava přes dva měsíce instalována) shlédlo na téměř tisíc zájemců.