Jarda

Srdečně zveme všechny do sokolovny na adventní koncert legendy folkové a trampské písničky, loketských Roháčů! Krásný pořad vhodný pro děti i dospělé, pro poslech i společné zazpívání. Vstupenky v obvyklých předprodejích…

A pro správné naladění něco z repertoáru. Písničky „Generál“ a „Bílej tirák“

S malým předstihem oproti pravému dni „D“, který připadá na 28. října, proběhly ve dnech 20. – 25. října v Českém Brodě oslavy 100. výročí vzniku naší republiky. Na jejich zajištění se podílela řada subjektů, ale hlavní organizační tíhu nesl Sokol společně s městem. Svým dílem přispěla obě místní skautská střediska, Československá obec legionářská, českobrodské gymnázium, Základní umělecká škola, společnost Tamtam development a Agentura Roman Janků. Na několika společných schůzkách všech těchto subjektů se postupně upřesňovalo a domlouvalo vše potřebné pro řádný a důstojný průběh tohoto tak významného výročí. První fotografie jsou z ranních příprav v sokolovně, kde si praporečníci chystali své prapory, novopečení legionáři zkoušeli před zrcadlem jak jim to v uniformách sekne, skauti chystali pro sokoly vzácný dárek a Sokolové mimo jiné i vzkaz pro budoucí generace. A náš jediný a poslední dochovaný gryf na to vše jen koukal, jako by se ho to moc netýkalo…

…vystupující oddíly naposledy zkoušely svá vystoupení – jako např. zde oddíl všestrannosti a až na pár jedinců, trochu nervózních z toho, co vše mají na starosti, vládla v sokolovně Celý příspěvek

Protože nás o legiích ve škole neučili a mladou generaci nejspíš také ne, není od věci připomenout si, co naši vojáci v Rusku dělali a jak strastiplná byla jejich cesta zpátky domů.

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody rozhodli dezertovat k nepřátelským vojskům. Jejich pozdější nesporné vojenské úspěchy sehrály významnou roli při jednáních o vzniku samostatného Československa.

Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, českých krajanů, kteří se hlásili do carské armády v Rusku a Cizinecké legie ve Francii. Čeští krajané v Rusku, z Varšavy, jejího okolí a z území Volyně, vytvořili jednotku zvanou „Česká družina“. Krajané ve Francii byli v rámci francouzské Cizinecké legie začleněni do samostatné roty, pro kterou se vžilo označení „rota Nazdar“. Počet dobrovolníků se postupně navyšoval. Od roku 1917 se tvořily legie také v Itálii. Koncem války měly jednotky československých zahraničních vojsk celkem přes 140 000 dobrovolníků (dobrovolců, bratrů). Celkem padlo 5 152 československých legionářů, z toho 4 112 v Rusku.

7ledna 1919 bylo z brigády vytvořeno Čs. vojsko na Rusi, které již bylo součástí Čs. armády a zásluhou Masarykovou i francouzské. Velitelem legií byl Maurice Janin. Vojsko na Rusi tvořily tři divize, jejichž jádrem bylo 12 pluků střeleckých a dva pluky jízdní a několik dělostřeleckých baterií. Po bitvě u Zborova (2. července 1917), ve které se legie vyznamenaly, zrušila ruská Celý příspěvek

Další koncert podzimní části Klasika Viva v Českém Brodě proběhne ve čtvrtek 15. listopadu od 19.00 v sokolovně v Českém Brodě. Pozvání k účinkování přijala jedna z nejlepších cembalistek současnosti – EDITA KEGLEROVÁ a hráčka na barokní flétny, jedna z prvních svého oboru  – JULIE BRANÁ.

Cembalistka Edita Keglerová je profesorkou na Pražské konzervatoři a také vyučuje na Hudebním gymnáziu v Praze. Patří mezi nejvyhledávanější komorní hráčky na cembalo, spolupracuje např. s houslistou Václavem Hudečkem, Pražským barokním souborem a dalšími umělci.

Julie Braná patří mezi první propagátory hry na zobcovou flétnu a na barokní flétny vůbec u nás. Studovala hru na barokní flétny v zahraničí (Hamburk, Brémy) a následně své zkušenosti začala předávat studentům u nás.

Pro program koncertu v Českém Brodě vybrali interpretky virtuózní skladby 17. století a také skladby soudobých autorů (A. Berardi, D. Castello, G. F. Händel, A. D. Phillidor, D. Jacob).
Vstupenky:

*Informační centrum města Český Brod, nám. Arnošta z Pardubic, tel.: 321 612 218, 321 612 219

*Drogerie M. Vondrysová, nám. Arnošta z Pardubic 15, Český Brod

*Go Out (online)

Dále se můžete těšit také na nadcházející vánoční koncert v podání souboru Chorea Bohemica, který se uskuteční 16.12.2018 v sokolovně Český Brod.

Pro více informací o vstupenkách a koncertech navštivte: www.klasikaviva.cz

Roman Janků Management, s.r.o, email: roman@agenturajd.cz

 

Vážení přátelé, abyste se i Vy mohli nejen v nadcházející plesové sezóně, na zábavách, oslavách apod. cítit jako taneční „STAR“, nebo si prostě jen užili volný čas s tancem, připravili jsme pro Vás TANČÍRNU latinsko-amerických tanců.

Tančírna je určena především párům, mládeži i dospělým, jak těm,

– kdo si to chtějí „jen zkusit“,

– kteří například právě taneční kursy navštěvují nebo je mají dávno za sebou,

– kteří se chtějí dozvědět více, či si jen v těchto rytmech zatancovat

– stejně tak těm, kteří se nechtějí již obávat zatančit si např. na plese

Nejedná se o taneční kurs, ale o hodinu, kde se můžete naučit něco nového, zopakovat či rozvinout své dovednosti, ale především se naučit tipy, postupy a fígle „JAK NA TO“

S sebou budete kromě partnera či partnerky potřebovat pohodlné nebo sportovní oblečení, stejně takovou obuv (čistou do sálu) a dobrou náladu.

Těšíme se na Vás od 13.11.2018, každé úterý od 19:30.

Cena za každou jednotlivou hodinu je 150,-/pár.

Pro členy T. J. Sokol Český Brod je hodina zahrnuta v rámci členství.

Jak viděla slet ses. Jana Corradiniová, dlouholetá členka výboru naší jednoty: Pro mne začal sletový týden v neděli, kdy jsem se jela podívat na průvod. Vládlo velké nadšení a radost. Lidé na chodnících byli nadšení. My jsme jezdili na nácviky autobusem, což bylo fajn. Nemuseli jsme se mačkat v tramvajích. Také jsem se byla podívat v O2 aréně na Sokol Gala, což bylo moc pěkné, senza atmosféra. Jedno odpoledne jsem byla v Tyršáku na výstavě. Bylo tam hodně fotek a předmětů z různých jednot. Objevila jsem fotky ze sletů kde byli Broďáci, ale bohužel už někteří nejsou mezi námi. Jedno odpoledne vystupovali Chilané za obchoďákem, měli úspěch. Cvičení jsme si užívali i dlouhé nástupy, ale jinak to asi nejde. Večerní a odpolední vystoupení bylo nezapomenutelné, dojemné (slza ukápla) atmosféra výborná. Celkem to bylo náročné, ale užila jsem si to a jsem moc ráda, že jsem Celý příspěvek

Náš první zlatý olympionik byl silák se slabým srdcem

22. říjen 2018, převzato z deníku Dotyk

Bedřich Šupčík

Bedřich Šupčík, foto: archiv Národního muzea

Je naším prvním olympijským vítězem, ale štěstí a nehynoucí slávu mu to nepřineslo. Stal se z něj nepohodlný živel, kterého sužovalo podlomené zdraví. Od narození sokolské legendy Bedřicha Šupčíka uplynulo 120 let.
Hoch zlatého srdce, borec nesrovnatelné úpornosti a svalstva ocelového. Tak psal dobový tisk o Bedřichu Šupčíkovi, když v roce 1924 na olympiádě v Paříži získal zlatou medaili ve šplhu. V té době už měl za sebou poměrně strastiplnou životní cestu.
Na svět přišel 22. října 1898 ve vesnici Trumau, která leží jen kousek na jih od Vídně. Jeho otec František byl český kočí, maminka Terezie pocházela z rodiny vídeňských Čechů. Manželé měli málo peněz, zato dětí hodně, a tak se Bedřicha ujala teta Eva, která bydlela v Kvasicích u Kroměříže. Chlapec k ní velmi přilnul, takže když jej po čase odvezla zpět k rodičům, utekl jim a vlakem se chtěl vydat zpět za tetou. Nakonec u ní zůstal natrvalo.

Boj proti olympiádě

Brzy bylo jasné, že podsaditý chlapec oplývá velkou silou. Poslali ho do Vídně, aby se vyučil řezníkem, jenže pak vypukla první světová válka a mladík nedostudoval. Prošel armádou, přežil boje na rumunské frontě a po válce svůj další osud spojil s tělovýchovnou jednotou Sokol.

Jako nadějný cvičenec se dostal do Brna, kde mu sehnali byt i práci domovníka v hutní společnosti. Šupčík na každém tréninku udivoval svými gymnastickými dovednostmi, načež se s oblibou posilnil bůčkem a černou kávou.

Začal pokukovat po účasti na olympiádě, jenže Sokolové tento sportovní podnik od jeho vzniku v roce 1896 neuznávali. Tvrdili, že jde pouze o pošetilou honbu za rekordy, slávou a penězi, což vede pouze k vysilujícímu a nesmyslnému tréninku. Názor změnili až v roce 1920, kdy své cvičence vyslali na Hry do Antverp. O čtyři roky později se v nominaci objevil i Šupčík, byť se tam dostal až na poslední chvíli. Přesto to byl právě on, kdo jako jediný Čechoslovák získal zlatou medaili, když zvítězil ve šplhu bez přírazu. Na osmimetrové lano doslova vyletěl za 7,2 sekundy.

Navíc bral ještě bronz za víceboj gymnastických družstev. O dva roky později se v Lyonu stal mistrem světa v soutěži gymnastických družstev a na další olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu získal ve stejné disciplíně stříbro.

Mezitím se oženil s pokojskou Marií a v Brně založili rodinu. S vrcholovým sportem se rozloučil v roce 1931, kdy na mistrovství světa získal bronz ve cvičení na kruzích. Pak přesídlil do Prahy, kde působil jako cvičitel v hostivařském Sokole a občas vystupoval na siláckých exhibicích.

Odborník na požáry

Šupčík kromě svalů oplýval i obchodním talentem. Uměl jednat s lidmi a velmi rychle si je dokázal získat, takže se stal úspěšným obchodním cestujícím. Nejprve prodával látky, později přešel na hasicí přístroje, velký hit tehdejší doby. Nakonec se stal odborníkem na požární bezpečnost a radil továrníkům s vhodným zabezpečení

Stále se udržoval ve vynikající kondici, proto všechny překvapilo, když těsně kolem padesátých narozenin dostal infarkt. Na manželčino naléhání se odstěhovali z rušné Prahy do jejího rodiště v Horosedlech u Příbrami, kde měl hlavně odpočívat.

Jenže to Šupčík nedokázal. Dál prodával minimaxy a cvičil, ale na počátku 50. let jej postihla další srdeční slabost, po níž zůstal v invalidním důchodu. Z něj však dokázal vyžít jen těžko, a tak se obrátil na státní výbor pro tělovýchovu se žádostí o příspěvek.

Našeho prvního olympijského vítěze však úředníci nemilosrdně vyhodili. Šupčík byl pro ně jako významný člen zakázaného Sokola zejména podvratným živlem, který si zaslouží jen pohrdání a zapomnění. Přes zdravotní potíže si sportovec musel hledat novou práci. Nakonec ji našel v Písku, kde se stal pojišťovacím agentem. V červenci 1957 jej postihl třetí infarkt, kterému už podlehl. Bylo mu pouhých 58 let.

Celý příspěvek

Sledujte nás
Oznámení
Historie příspěvků
Listopad 2018
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Sponzoři







Partneři