
V těchto dnech si připomínáme 80. výročí masových demonstrací českého lidu za obranu Československé republiky. | zdroj: facebook
21. září 1938 vyslanci Velké Británie a Francie předložili Československu požadavky na odstoupení pohraničního území nacistickému Německu. Již druhý den 22. září se shromáždilo 250 000 lidí před Rudolfinem, tehdejším sídlem Poslanecké sněmovny. Demonstrovali za obranu Československa pod heslem DEJTE NÁM ZBRANĚ, DALI JSME SI NA NĚ!
Hitler byl však rozhodnut získat Sudety za každou cenu, a vyhrožoval proto Československu válkou, když jeho požadavky nebudou splněny. Vojenští spojenci Československa, Velká Británie a Francie, pod tímto tlakem začali s Hitlerem vyjednávat a 15. září přistoupili na jeho požadavky. 21. září pak vyslanci Velké Británie a Francie předložili Československu nótu na odstoupení pohraničního území nacistickému Německu. Tehdejší vláda vedená Slovákem Milanem Hodžou s ní předběžně souhlasila.
Česká veřejnost šokována tímto přístupem vyhlásila druhý den generální stávku. 250 000 lidí před sídlem národního shromáždění dalo jasně vládě najevo odhodlání českého lidu bránit republiku. Skandovali hesla jako “dejte nám zbraně dali jsme si na ně!” Poté se dav vydal na Hrad a podařilo se mu proniknout až na třetí nádvoří. Podle pamětí Prokopa Drtiny se lidé pokoušeli dostat do paláce a velitel Hradní stráže pohrozil, že bude nucen použít zbraní.
Na Hrad byl povolán generál Jan Syrový, aby svou autoritou uklidnil demonstrující dav (prezident Beneš tou dobou již spal). Po jeho proslovu se demonstrující kolem půlnoci začali rozcházet.
Den nato Hodžova vláda podala demisi a byl ustanoven úřednický kabinet generála Jana Syrového. Další den prezident Edvard Beneš vyhlásil mobilizaci. Bylo povoláno 18 ročníků I. zálohy a náhradní zálohy všech zbraní a služeb a dále část příslušníků II. zálohy – potřebných specialistů. Celkem bylo povoláno 1 250 000 mužů do zbraně včetně těch, kteří byli povoláni již před začátkem mobilizace. Dále bylo k dispozici 350 tanků, 5 000 dělostřeleckých hlavní a 950 bojových letounů. Armáda byla plně bojeschopná a připravena obětovat za záchranu vlasti lidské životy.
Ani toto heroické odhodlání českého národa však nezabránilo západním spojencům, Velké Británii a Francii, podepsat s Adolfem Hitlerem 29. září potupnou Mnichovskou dohodu. 30. září se tomuto ultimátu podvolila i československá vláda a německý wehrmacht napochodoval bez boje do českého pohraničí.