28.  1903 – přelomovou událostí, ke které toho roku došlo, bylo zahájení cvičení žactva obecních a měšťanských škol, hochů i dívek. Toto přelomové rozhodnutí učinila českobrodská jednota patrně jako jedna z prvních, protože v následujícím období přicházela řada dotazů ohledně tohoto cvičení od mnoha jiných jednot.

29.  7. března 1903 – sokolská delegace se zúčastnila pohřbu Dr. Františka Ladislava Riegra, českého politika a hlavního spolupracovníka Františka Palackého.

30.  5. července 1903 – deputace jednoty byla přítomna položení základního kamene Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze.

31.  16. května 1904 – proběhl vlakový převoz ostatků Jána Kollára – významné osobnosti českého národního obrození – z vídeňského hřbitova na pražské Olšany. Vlak projížděl přes Český Brod, kde měl i zastávku a členové jednoty i občané města měli možnost zhlédnout Kollárovu ozdobenou rakev.

32.  17. prosince 1904 – byla uspořádána společná vycházka do Vrátkova, kde byla vrátkovským odevzdána pamětní kniha. její úvod napsal Jozef Miškovský a při této příležitosti byla založena vrátkovská obecní knihovna.

33.  16. dubna 1905 – se konala vycházka do Mrzek, při které byla obci odevzdána pamětní kniha a čistý výnos z koncertu na pořízení obecní knihovny.

34.  květen 1905 – lipanská pouť toho roku byla jubilejní, dvacátá. Byla věnována pětadvacetiletému výročí Ústřední matice školské (národní spolek podporující školství), pro kterou se Sokol snažil vybrat právě na Lipanech co největší částku.

35.  8. července 1905 – v sokolovně vystoupila jedna z předních hereček Národního divadla, Hana Kvapilová. (Hana Kvapilová nebyla zdaleka jediná umělkyně, která vystoupila v českobrodské sokolovně. V průběhu let zde hráli i další herci ze Zlaté kapličky: Karel Želenský, již minule zmíněná Otilie Sklenářová-Malá, Jindřich Mošna či Rudolf Deyl. Vystoupil zde i hudební skladatel Antonín Dvořák, houslový virtuos Jan Kubelík, mnohokrát kapelník František Kmoch – což už víme z dřívějších let – a po svém návratu z exilu zde přednášel i Tomáš Garrigue Masaryk. Velká škoda, že o vystoupení A. Dvořáka či T. G. Masaryka se nedochoval žádný dokument).

36.  1905 – pro sokoly nejdůležitější událostí roku byla výstavba malého bočního sálu. Sál byl postaven dle návrhu prof. Jana Kouly a jeho výstavba byla za 12.932 korun zadána staviteli Františku Holovi.

37.  21. června 1906 – na schůzi Sokola byl jednomyslně přijat návrh na postavení pomníku Prokopa Velikého v Českém Brodě.

38.  31. května 1908 – se pod taktovkou Sokola konala slavnost položení základního kamene pomníku Prokopa Velikého.

39.  1909 – v sokolovně byla založena knihovna, která byla následně pojmenována po spisovateli Svatopluku Čechovi. Postupně se v ní nashromáždilo na dva tisíce knih a časopisů a fungovala dlouhá desetiletí. Do dnešních dnů nám z této knihovny v sokolovně zůstalo několik set odborných tělocvičných publikací.

40.  2 a 3. července 1910 – proběhly velkolepé oslavy čtyřicetiletého trvání sokolské jednoty, které byly spojeny s odhalením pomníku Prokopa Velikého. Na kraji Tyršovy ulice byla vztyčena velká slavobrána, v sobotu 2. července se konal slavnostní večer v sokolovně a v neděli 3. července průvod od nádraží k pomníku na Komenského náměstí (ještě ne Husovo!), kde o Prokopovi Velikém promluvil Dr. Petr Jandač. (Secesní pomník stojí na místě bývalé městské kašny, jeho autorem je sochař Karel Opatrný, vytvořen je z hořického pískovce a v jeho podstavci jsou uloženy schránky s prstí z vítězných bojišť českých legionářů z 1. světové války, schránky s hlínou z koncentračních táborů a z bojiště na Dukle.) Odpoledne proběhlo na paměť čtyřicetiletého trvání Sokola českobrodského veřejné cvičení jednot středních Čech na cukrovarském cvičišti. Z tohoto cvičení byl natočen film, který byl řadu desetiletí považován za ztracený a který se nám před několika málo lety podařilo najít. Jde o jeden z nejstarších tělocvičných filmů, který byl kdy natočen a je to zároveň velmi cenný dokument o životě naší jednoty.

41.  23. února 1911 – od roku 1898 byly sice v Sokole i ženy, ale rovnoprávné postavení ještě neměly. Změnil to až rok 1911, kdy ženám rovnoprávnost byla přiznána zároveň s hlasovacím právem a dvěma místy ve výboru jednoty.

42.  1911 – místním lékárníkem a členem jednoty br. Rudolfem Rottem byla za celkové náklady 405 korun namalována nová opona. Po dlouhých desetiletích se tuto tematickou oponu, která je dnes třetí nejstarší v republice, podařilo před několika lety vrátit na jeviště, kde nám opět slouží. Od roku 2015 nese opona statut kulturní památky.

43.  25. dubna 1911 – podal Sokol žádost městské radě o zřízení veřejných městských lázní. Sokol na vedení města působil tak vytrvale, že již příštího roku se město pustilo do jejich výstavby.

44.  9. srpna 1914 – po vyhlášení války začalo jednotě hrozit zabrání sokolovny vojskem. Proto nabídl Sokol prostory budovy okresnímu výboru za účelem zřízení polní lazaretu. Lazaret byl v sokolovně provozován až do března 1918. Suterén byl propůjčen městu pro zřízení charitativního „Polévkového ústavu“, kde chudí mohli zadarmo dostat každý den polévku.

45.  1918 – z jednoty bylo v letech 1914 až 1917 povoláno do války celkem 149 členů, padlo jich 11. V ruském zajetí se ocitlo 18 členů, v italském 1.

46.  po 28. říjnu 1918 – celá jednota se dala k dispozici nově vzniklému Národnímu výboru pro plnění potřebných úkolů ve městě. Mimo jiné sokolové působili jako dozor při kolkování peněz a deputace jednoty se zúčastnila vítání prezidenta Masaryka při jeho návratu do vlasti. Za aktivní účasti českobrodského Sokola bylo založeno několik sokolských jednot v okolí, např. v Kšelích, Viticích a Dobrém Poli.

47.  31. března 1919 – byl starostou Sokola zvolen br. Jozef Miškovský, jeden z nejvýznamnějších českobrodských občanů své doby. Jen málokterý člen českobrodského Sokola dosáhl takového významu jako právě br. Miškovský. V Českém Brodě vlastnil knihkupectví a jako nakladatel vydal řadu publikací. Byl 30 let členem výboru českobrodského okresního zastupitelstva a členem městské rady, a ve městě více jak čtyřicet let vydával periodikum Naše hlasy. Věnoval se také psaní knih se zaměřením na národní historii. Zapojil se i jako angažovaný pracovník do činnosti mnoha spolků zaměřených na povznesení národa. Stal se předsedou Jednoty čs. novinářů a později jejím čestným doživotním předsedou. Byl členem a později předsedou Muzejní jednoty v Českém Brodě a několik desítek let působil v okresním školním výboru. Zasloužil se o zřízení Okresní nemocnice v Českém Brodě, vznik Městské spořitelny, pomníku Prokopa Velikého, Podlipanského muzea a českobrodského gymnázia.

48.  18. května 1919 – zemřel duchovní otec českobrodské sokolovny, prof. Jan Koula. Pohřeb se konal v sokolovně za velké účasti občanů.

49.  31. května 1919 – rozhodnutím výboru a zaplacením správního poplatku se českobrodská jednota stala zakládajícím členem Spolku pro postavení Žižkova pomníku v Praze na Žižkově.

1870 – 2020

150 let od založení Sokola v Českém Brodě

Sledujte nás
Oznámení
Historie příspěvků
Prosinec 2020
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031  
Sponzoři





Partneři