Nějak nám vypadlo pokračování stručné historie českobrodského Sokola, které jsme zde na stránkách začali zveřejňovat loni na podzim. Napravíme to teď. První dvě části si můžete nalistovat ve starších příspěvcích na hlavní stránce webu nebo v odkazu „Historie“.
Potřetí se tedy společně podíváme na zajímavé události, u kterých byl – či které potkaly – českobrodský Sokol. Navážeme na minulou část, která skončila rokem 1919…
1920 – rok 50. výročí založení Sokola v Českém Brodě.
27. června 1920 – došlo na českobrodském nádraží k strašlivé železniční tragédii. Nákladní vlak od Prahy, kterému nefungovala automatická brzda, najel v českobrodské železniční stanici na stojící osobní vlak se sokolskými výletníky z Moravy a Slovenska, kteří do Prahy jeli shlédnout VII. všesokolský slet. Tragická srážka si vyžádala pět obětí, jejichž pohřeb proběhl v sokolovně, dvacet devět těžce zraněných a třicet tři zraněných lehce. Vzdát poctu obětím přišlo na deset tisíc lidí.
14. srpna 1920 – byl v sokolovně zprovozněn první biograf na území našeho města. Český Brod v té době ještě nebyl vůbec elektrifikován, ale díky dynamu a také uhelné kotelně ve vedlejším domě, kde se elektřina vyráběla a kabelem vedla do sokolovny, měl Sokol vlastní elektrické osvětlení. První veřejná projekce proběhla přesně v den slavnostního otevření sokolovny v roce 1885, tedy 14. srpna. Smysl pro detail našim sokolským předkům rozhodně nechyběl…
31. prosince 1922 – byla matrikářem jednoty provedena velmi podrobná a zajímavá statistika. Z ní vyplynulo, že k 31. prosinci 1922 má jednota 404 mužů, 149 žen, tedy 553 dospělých členů. K tomu 125 žáků, 142 žákyň, 50 dorostenců a 45 dorostenek. To je celkem 915 (!) sokolských duší. Vzhledem k faktu, že počet obyvatel Českého Brodu činil tehdy 4455 osob, tvořila členská základna jednoty 20,5% z celkového počtu českobrodského obyvatelstva. Členem Sokola byl tedy tehdy každý pátý obyvatel města. To byly časy…
21. února 1923 – jednota se zúčastnila pohřbu dr. Aloise Rašína, prvního ministra financí a jednoho z „mužů 28. října“.
1923 – ČOS uspořádala v tomto roce velkou loterijní akci za účelem získání prostředků pro opravy Tyršova domu. Českobrodská jednota obdržela 1.220 losů, které rozprodala a výtěžek ČOS zaslala. Zajímavé je, že ani na jeden z tak velkého množství losů nikdo nic nevyhrál…
1925 – v sokolské zahradě (dnes radniční) vedle sokolovny bylo zřízeno letní kino.
1927 – ukončil svoji náčelnickou kariéru v jednotě br. Rudolf Říha st. Náčelníkem jednoty byl rekordních 28 let. V tomto roce došlo také k zakoupení pozemku pro sokolské letní cvičiště, ke kterému byly v pozdějších letech ještě další části pozemků přikoupeny. Jednalo se o dnešní Kutilku. Za zmínku stojí i dva filmy z tohoto roku, které si Sokol nechal natočit ku příležitosti oslav 40. výročí česko-amerických závodů, které proběhly v Brodě v roce 1887. Filmy jsou nejen o Sokolu samotném, ale i o našem městě a je na nich mnoho zajímavých záběrů, které velmi dobře dokládají, jak naše město vypadalo téměř před sto lety.
1929 – jednota se v hojném počtu zúčastnila legionářské slavnosti uložení prstí z bojišť první světové války do pomníku Prokopa Velikého.
1930 – byly dokoupeny další pozemky na Kutilce, díky kterým dostal celý pozemek současnou podobu.
1931 – jednota věnovala základní kámen s věnováním na pomník Dr. Jana Podlipného, někdejšího starosty České obce sokolské, který se toho roku začal stavět v Libni poblíž tamějšího zámku.
25. září 1932 – ke 100. výročí narození dr. Miroslava Tyrše nechala jednota svému zakladateli postavit pomník s jeho sochou. Pomník byl původně umístěn na sokolském letním cvičišti v „Tyršově háji“, ale v době socialismu vítán nebyl. Jednu dobu mu hrozila likvidace, kterou se naštěstí podařilo odvrátit. Dnes stojí pomník v areálu tenisového oddílu TJ Slavoj. Stojí také jistě za zmínku, že v tomto roce započala výstavba sokolského koupaliště.
1933 – největší událostí roku byla účast českobrodských sokolůna sletu jugoslávského Sokola v Lublani.
15. září 1937 – byl na náměstí postaven vysoký smuteční katafalk se zapáleným ohněm. U něj drželi sokolové čestnou stráž za zemřelého prezidenta T. G. Masaryka.
1938 – v tomto roce bylo slavnostně otevřeno českobrodské koupaliště. Jinak se tento rok nesl zcela ve znamení jubilejního X. všesokolského sletu. Sletové aktivity se staly národní manifestací, kterou byl vysílán jasný postoj sokolů k sílícímu vlivu fašismu v Německu a českém pohraničí.
1. září 1939 – Karl Hermann Frank (státní tajemník Protektorátu Čechy a Morava) odstartoval pod krycím názvem „Aktion Albrecht der Erste“ (Akce Albrecht I.) preventivní zatýkání představitelů českého veřejného života a sokolských žup a jednot, při kterém bylo zatčeno na 2.000 osob.
13. srpna 1940 – zemřel Jozef Miškovský, dlouholetý starosta českobrodského Sokola a jeden z nejvýznamnějších českobrodských občanů.
12. dubna 1941 – z důvodu sílící odbojové činnosti obyvatelstva, na které měli sokolové obrovský podíl, nařídil říšský protektor Konstantin von Neurath zastavení činnosti Sokola se zdůvodněním, že se celá sokolská organizace stala shromaždištěm otevřeného i tajného odporu proti Říši a její další činnost je nežádoucí.
27. září 1941 – jmenoval Hitler zastupujícím říšským protektorem Reinharda Heydricha a ihned po jeho příjezdu nastal v českých zemích teror nevídaných rozměrů.
8. října 1941 – v noci ze 7 na 8. října byla zahájena akce „Sokol“, při které byli systematicky zatýkáni členové vedení sokolské obce i vedení žup. Jen v první etapě bylo zatčeno na 900 vysoce postavených sokolských činovníků. Téhož dne Heydrich podepsal úřední výměr, kterým byla – podruhé ve své historii – Československá obec sokolská rozpuštěna. (8. říjen, Památný den sokolstva, je od roku 2019 zařazen mezi významné dny České republiky.)
1939 – 1945 – skupina českobrodských sokolů byla zapojena do odbojové činnosti skupin „Jindra“ a „Bílá hora“, které měly spojení s cizinou. Díky statečnosti a mlčenlivosti jejich členů nebyly do konce války odhaleny. Přesto ztráty z řad českobrodských sokolů byly velké. Bylo zatčeno 32 mužů a 2 ženy, z toho 3 byli popraveni, 2 zemřeli v koncentračních táborech a 1 po návratu zemřel na následky mučení. Z výboru bylo uvězněno 9 členů. Členové jednoty, kteří zaplatili svým životem za svoji sokolskou či odbojovou činnost, byli: JUDr. Zdeněk Felix, Jan Charvát, JUDr. Emil Říha, Jaroslav Syřiště, František Záruba a Josef Bláha. Uvězněni byli tito členové: JUDr. Václav Axamit, Josef Brzek, Josef Franěk, Josef Hladký, František Horyna, Bedřich Khol, Ing. Bedřich Klíma, Václav Klučina, Josef Klučina, Rudolf Lehovec, Rudolf Říha, František Šustr, Bedřich Vostruha, Jiří Vostruha, Karel Znamenáček, Josef Dobiáš, Antonín Golombiovski, Jan Vávra, Ing. Jindřich Prokš, Miluše Černá, Blanka Charvátová, Prokop Lukeš a František Charouzek. Prokázanou ilegální činnost v odbojových skupinách „Jindra“ a „Bílá hora“ prováděli: Bedřich Dejmek, Vojtěch Kopecký, Jaroslav Rollo, Bohumil Slavíček, Jiří Schmidt, Jindřich Třeštík, Alois Černý a František Makovec. Výše jmenovaným pomáhali Jarmila Prokšová, Marie Přerovská a Vladimír Junek.
9. května 1945 – vydala Česká národní rada Československé obci sokolské potvrzení, že všechny složky Sokola jsou oprávněny převzít správu veškerého sokolského majetku. I českobrodskému Sokolu se tehdy jeho majetek navrátil zpět.
16. května 1945 – nejen sokolové vítali na českobrodském nádraží prezidenta Edvarda Beneše, jehož vlak udělal cestou na Prahu v Českém Brodě zastávku.
1945 – po odsunu německého obyvatelstva získal Sokol od „Osidlovací komise ministerstva zemědělství” a za spolupráce „okresních rolnických komisí” některé objekty, které později využíval pro letní školy v přírodě nebo sokolské letní tábory. To byl případ i českobrodského Sokola, který získal v místě, které velmi dobře znal – v Rejdicích – objekt bývalé německé školy. Na podzim proběhla v Českém Brodě slavnost ukládání prstí z bojišť obou světových válek do pomníku Prokopa Velikého.
27. února 1948 – Ústředním akčním výborem Národní fronty bylo rozhodnuto o jediné tělovýchovné organizaci, kterou se stal Sokol. Všechny tělovýchovné, sportovní a turistické spolky se musely povinně do Sokola přihlásit a převést sem i svůj majetek.
31. května 1948 – konala se závěrečná schůze akčního výboru Sokola, kde bylo konstatováno, že po vstupu nových členů z jiných spolků činí stav členské základny 1150 členů.
léto a podzim 1948 – po XI. všesokolském sletu začátkem července 1948 a po akcích při pohřbu dr. Edvarda Beneše započalo nové vedení ČOS s čistkami. Ze Sokola bylo vyloučeno 11.000 (!) nepohodlných členů, z českobrodského Sokola jich bylo vyloučeno 54.