V neděli 27. října 2013 uvede Česká televize první díl unikátní filmové série která rozkrývá tabu klíčových událostí našich moderních dějin. Zrušení monarchie a vznik demokratické republiky. Jaké drama tomu předcházelo? Co prožíval Masaryk a ti druzí?

A právě natáčení tohoto prvního dílu, ve kterém se často objevují Sokolové, se zúčastnil i zástupce naší jednoty, br. Honza Firbas a  br. Tonda Krepuš ze Sokola Hořany a spolu s nimi jako rekvizita i náš prapor! Nenechte si rozhodně ujít!

Fotky z natáčení příjezdu TGM do Prahy r. 1918
(Tonda Krepuš, Honza Firbas a náš prapor).

Continue reading →

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. Náčelník M. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví (Základové tělocviku). Ideovou stať Náš úkol, směr a cíl uveřejnil v časopise SOKOL (1871). V roce 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka sestra Hanušová.

Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování – výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. – povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé – starosta Dr. Schneider a náčelník dr. Vaníček – se stali organizátory nové čs. armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 – 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše. Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další). Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila „sjednocená tělovýchova“ po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen – již počtvrté – k novému životu.

Nová éra Sokola nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a zažívá i problémy generační. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) téměř 1100 jednot a 190000 členů. Skoro polovina dochází do sportovních oddílů, které přispívají k omlazení sokolských řad. Také do řídících orgánů nastupuje stále více mladých činovníků.

Nové formy prezentace. Sokol dnes nabízí veřejnosti program moderních pohybových aktivit formou netradičních akcí „Takoví jsme dnes“, pořádáním gymnaestrád, soutěží Euroteam, Běhů Terryho Foxe aj. Česká obec sokolská spolupracuje s organizacemi, které mají ve svém programu „Sport pro všechny“ u nás i na mezinárodní úrovni (TAFISA aj.) a sokolští cvičenci reprezentují ČR i na světových gymnaestrádách.