Právě dnes, 24. října, se měly konat oslavy kulatého 150. výročí založení českobrodského Sokola. Z důvodu pandemické situace se nekonají, stejně jako se kvůli koronaviru nekonala žádná z doprovodných akcí pro veřejnost, kterých měl Sokol během tohoto jubilejního roku připravených celkem šest.

Pojďme si tedy namísto oslav alespoň stručně ukázat, kde za století a půl svého trvání – byť s nucenými přestávkami – zanechal českobrodský Sokol svoji stopu, co zajímavého ho potkalo a u jakých událostí byl. Největší stopy jeho činnosti se samozřejmě nacházejí tady u nás v Českém Brodě. Ale jsou nejen zde a já bych vás s těmi zajímavými rád seznámil.

  1. 2. dubna 1870 – v hotelu „U Slunce“ (naproti KD Svět, kde je dnes pneuservis) byla založena českobrodská sokolská jednota. Jedním ze zakládajících členů a také prvním starostou jednoty se stal tehdejší starosta města Jan Weidenhoffer.
  2. 13. července 1873 – českobrodští sokolové se zúčastnili velké oslavy položení základního kamene pomníku českého buditele a jazykovědce Josefa Jungmanna.
  3. 20. září 1874 – u příležitosti 450. výročí úmrtí byla u Přibyslavi odhalena mohyla Jana Žižky z Trocnova, který na tomto místě údajně roku 1424 zemřel. Pro stavbu tohoto pomníku byl českobrodským Sokolem pečlivě vybrán kámen, který tvoří dodnes jeho nedílnou součást.
  4. 31. května 1876 – sokolská delegace se v Lobkovicích zúčastnila pohřbu historika, spisovatele a zakladatele českého moderního dějepisectví, Františka Palackého.
  5. 1877 – jednota se zúčastnila odhalení sochy Jana Žižky v Táboře, zhotovenou tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem. Toho roku vybrali sokolové mezi sebou také příspěvek na zasazení pamětní desky na Husův dům v Kostnici, kam byla za tímto účelem v následujícím roce pořádána národní pouť.
  6. 1878 – českobrodská delegace sokolů se zúčastnila slavnosti odhalení pomníku Josefa Jungmanna, která byla spojena s přejmenováním Františkánského náměstí na náměstí Jungmannovo a sokolové se rovněž zúčastnili slavnosti položení základního kamene kolínské sokolovny.
  7. 1880 – jednota se zúčastnila odhalení Žižkova pomníku v Čáslavi a členové přispěli do sbírky na zakoupení Husova rodného domku v Husinci. Stejně jako v roce minulém přispěli i částkou do sbírky na stavbu Národního divadla.
  8. 11. září 1881 – spolkem Prokop (spolek českobrodských a kolínských občanů vzniklý za účelem myšlenky stavby Lipanské mohyly) byl českobrodský Sokol pozván na odhalení mohyly, postavené památce bratrovražedné bitvy u Lipan. Slavnostnímu odhalení mohyly přihlíželo na 20 000 účastníků. Touto akcí byl zároveň dán i základ pravidelných „poutí na Lipany“, které sokolové pořádali řadu let a při kterých dávali jednoznačně najevo své národní cítění.
  9. 1883 – do Sokola se začlenil spolek divadelních ochotníků (založen 1869), který významnou měrou přispěl k úspěšné výstavbě sokolovny v následujícím roce.
  10. 11. února 1884 – jednota podala městskému zastupitelstvu žádost o prodej pozemku na stavbu sokolovny a o příspěvek na její stavbu.
  11. 25. února 1884 – městské zastupitelstvo projevilo ochotu vyhlédnutý pozemek Sokolu prodat a schválilo také příspěvek na stavbu sokolovny ve výši 2.000 zlatých.
  12. 22. dubna 1884 – výběrová komise vybrala z pěti návrhů projektů na stavbu sokolovny návrh prof. Jana Kouly.
  13. 12. května 1884 byla stavba sokolovny zadána stavitelům Červenému a Richtrovi.
  14. 15. června 1884 – se konala velkolepá slavnost položení základního kamene sokolovny
  15. 9. listopadu 1884 – jednota se zúčastnila pohřbu zakladatele Sokola, Dr. Miroslava Tyrše.
  16. 14. prosince 1884 – sokolovna byla poprvé otevřena veřejnosti, a to odehráním divadelní veselohry „Starý vlastenec“ od Antonína Sokola.
  17. 14. – 16. srpna 1885 – proběhla velkolepá třídenní slavnost otevření sokolovny.
  18. 24. ledna 1886 – v sokolovně se konal „Věneček Sokola českobrodského“, na kterém v naší sokolovně poprvé (a pak ještě mnohokrát) hrál slavný kapelník František Kmoch s hudbou kolínského Sokola.
  19. 1886 – byla postavena tzv. „opatrovna“, druhá budova sokolovny, nacházející se v Kollárově ulici. Sloužila i jako kulisárna a v průběhu let byla využívána i k dalším účelům. Zbourána byla v polovině 70. let minulého století a na jejím místě byla postavena dnešní „nová“ budova sokolovny, která původně sloužila jako restaurace a vinárna, propojená s hotelem Slavoj.
  20. 26. června 1887 – v Českém Brodě proběhl II. „náhradní“ všesokolský slet, uspořádaný jako česko–americké závody. Toho dne bylo v Českém Brodě přítomno na 40.000 osob, které sem přivážely speciálně vypravené vlaky. Jednalo se o největší sokolskou – a tehdy i společenskou – akci, která kdy v našem městě proběhla. Závody proběhly na pozemku za cukrovarem, částečně i na dnešním parkovišti Lidlu. Dnes zcela běžné cvičení s kužely mělo svoji premiéru na našem území právě při česko-amerických závodech, kam je přivezli američtí sokolové.
  21. 19. listopadu 1889 – v sokolovně se začaly poprvé pořádat taneční kurzy, které se zde pořádaly řadu let. Tím, že se taneční kurzy do sokolovny z Lidového domu před řadou let vrátily, nevědomky bylo vlastně navázáno na tradici, kterou do našeho města přinesl právě Sokol.
  22. 26. a 27. července 1890 – v sokolovně vystoupila jedna z nejvýznamnějších hereček té doby, členka souboru Národního divadla, Otilie Sklenářová-Malá, mezi její žačky patřily např. herečka Růžena Nasková nebo operní zpěvačka Ema Destinnová.
  23. 1894 – sokolové ve spolupráci s prof. Koulou začali plánovat přístavbu malého sálu sokolovny. Ale trvalo ještě dalších 11 let, než byl malý sál skutečně postaven.
  24. 17. července 1895 – spolkem Prokop byl Sokolu předán do opatrovnictví fond k udržování lipanské mohyly. Sokol tak na další léta převzal péči o významný pomník českých dějin.
  25. 1896 – byla provedena přístavba šaten a toalet. Jako druhá šatna sloužila dnešní klubovna v patře.
  26. 1897 – v sokolovně vystoupil (a ne naposled) v celé řadě představení divadelního odboru Sokola člen činohry Národního divadla Rudolf Deyl.
  27. 2. října 1898 – přestal být Sokol výlučně mužskou záležitostí. Byl zde založen „dámský odbor“, který čítal 120 členek, z toho 30 cvičících.

(pokračování příště)

 

8. říjen, památný den sokolstva, významný den České republiky a zároveň také jediná podzimní akce, která se nám podařila uskutečnit. Podvečer měl svoji atmosféru, děti s napětím vypouštěly svá plavidla a ti starší jistě vzpomínali na své blízké a kamarády, kteří položili svůj život za naši svobodu. Až potud vše ok. Ovšem v zákulisí to tak idylické nebylo….

  1. Akce řádně připravená, místo městem povolené – stejné jako loni – u mostku na Malechově, domluva s Technickými službami bezproblémová, plakáty na akci rozvěšené.
  2. Týden před akcí omezení shromažďování, venku spolu může být max. 20 osob. Pokud nechceme lidi posílat domů večer podle Šembery přes Liblice, máme problém: k místu vypouštění je jen jeden vstup a výstup. To nejde. V Šembeře teče, zaplaťpámbu, vody jako už dlouho ne, a tak je to jasné: přesuneme se do parku „ke stavidlu“. Ze strany od tenisu lidi přijdou, pustí lodičku a půjdou podle vody až k „Pro Doma“ a všechno poběží jak na drátkách. Změnu místa město povolilo a Technické služby také kývly.
  3. 8. října ráno telefon Technických služeb: v Šembeře nic neteče! Co teď? Proč to, sakra, neteče, když ještě včera ráno to teklo? Jsem u „Podviňáku“, který, jak právě zjišťuji, je zcela vypuštěn! Proto teklo v minulých dnech tolik vody v Šembeře! Kde vzít vodu? Co „Zahraďák“? Než by to přiteklo, bude po památném dnu. Voda je jedině nad přepadem u splávku naproti pivovaru, kdyby se vyrazilo horní prkno, voda by na nějaký čas stoupla…. Město nám opět kývlo a Technické služby také. Ale jen do chvíle, než se zjistilo, že fošna je v přepadu napasovaná tak těsně, že nejde vyndat – jedině rozřezat a do toho se nikomu nechce. Navíc je padesát metrů pod stavidlem už čerstvě zvedlý rákos, který totálně zabraňuje jakékoliv lodičce, aby tudy projela.
  4. Dopoledne v den, kdy se má akce konat, nemá vůbec nikdo odvahu lidem u stavidla nechat zprávu, aby přešli na původní místo na Malechově, kde není rákos a voda tam teče, proto je na stole jediné řešení: „Pivovarák“! Benevolence města je bezbřehá, opět nám kývlo a Technické také. Fouká pěkný větřík, tak když se vypustí lodičky u pivovaru, krásně je vítr požene přes celou délku rybníka. Bude to krásné!
  5. Na místě spolu s Technickými službami zjišťujeme, že právě v tento den je nasmlouvané čištění potrubí z pivovaru do rybníka! U břehu dodávka a dva náklaďáky a samozřejmě přesně v místech, kde my potřebujeme postavit lávku a vypouštět lodičky. Stěhujeme se o kus vedle a už trochu skřípu zuby.
  6. Vše je připraveno, vstup k vodě hotov, ohraničen prostor, od stavidla cedule navádějí všechny k rybníku.
  7. Půl hodiny před začátkem akce přestává úplně foukat vítr!
  8. Akce probíhá, lodičky se spíš shlukují u levého břehu, ale chválapánubohu, vypadá to ve tmě hezky a děti mají zážitek. Pochvalné reakce návštěvníků nás těší a my balíme.
  9. Dnes, po týdnu od konání volá pan ředitel Technických služeb se zprávou, že v Šembeře teče docela dost vody a že by stálo za to pustit si tam nějakou lodičku. Grrrr…!!! 😀

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V souvislosti s vládním nařízením ze čtvrtka 8. října se sokolovna od pátku 9. října po dobu 14 dnů zcela uzavírá. Je zakázána jakákoliv cvičební činnost uvnitř budovy sokolovny. Žádáme všechny o respektování tohoto vládního nařízení. V okamžiku, kdy toto nařízení přestane platit, opět cvičení zahájíme. děkujeme za pochopení.  T. J. Sokol Český brod

Naplnily se naše nejhorší obavy. Stejně jako všechny plánované akce pro veřejnost, které měly být součástí oslav našeho velkého 150. výročí, rušíme i samotné vyvrcholení oslav, které se mělo konat 24. října. Současná pandemická situace a bezpečnostní opatření, které ji logicky doprovázejí, hovoří jasně. Proto se omlouváme všem, kdo měl v úmyslu s námi naše velké výročí oslavit, ale je třeba se chovat zodpovědně, a my bychom velmi neradi, abychom shromážděním velkého počtu účinkujících, hostů a návštěvníků přispěli k už tak ohromným číslům, která se v těchto dnech den co den objevují v médiích.

Rozhodli jsme tedy oslavy přesunout na příští rok, zatím předběžně na květen a doufáme, že to už bude situace v zemi stabilizovaná natolik, že důstojné oslavy budou moci proběhnout v klidu a bez obav. Děkujeme všem za pochopení.

výbor T. J. Sokol Český Brod

Je nám to moc líto, ale v důsledku eskalující pandemie, zvyšujícího se denního nárůstu nakažených a tím pádem i zpřísňujících bezpečnostních opatření jsme se rozhodli náš slavnostní výroční Sokolský ples zrušit. Věřme, že v březnu příštího roku už bude situace lepší a zkusíme to znovu. Děkujeme za pochopení.

U nás v Sokole je možností k cvičení opravdu hodně. Příkladem mohou být tyto plakátky oddílů. Řada oddílů ale svůj plakátek nemá a informace o nich najdete v rozvrhu hodin a v sekci „Oddíly“.

1870 – 2020

150 let od založení Sokola v Českém Brodě

Sledujte nás

Oznámení

Historie příspěvků

Říjen 2020
Po Út St Čt So Ne
« Zář    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  

Sponzoři





Partneři