Roberta Křesťana a Druhou trávu není, myslím, třeba moc představovat. To, že vystoupí v naší sokolovně, je velká hudební událost, umocněná navíc i přítomností amerického multiinstrumentalisty Charleyho McCoye, kterého v Americe žádali o spolupráci takoví velikáni jako Elvis Presley, Ringo Starr, Joan Baezová, Bob Dylan, Kris Kristofferson, Paul Simon a další hvězdy. Přesto si o kapele i Ch. McCoyovi můžete přečíst zde:

ROBERT KŘESŤAN A DRUHÁ TRÁVA

Historie
Skupinu Druhá tráva založili Celý příspěvek

Poslední březnovou středu se v sokolovně konala výroční schůze – valná hromada jednoty (VH), a tentokrát byla valnou hromadou volební. Taková se koná jedenkrát za tři roky, a to postupně na všech úrovních ČOS. Začíná to v jednotách, pokračuje na župách a nakonec se to vše třese na nejvyšších místech v Tyršově domě. 🙂

Tady u nás ale žádné velké zemětřesení nenastalo. Je otázkou, zda je to tím, že dosavadní vedení jednoty pracovalo natolik dobře, že mu VH (až na drobné obměny v sestavě) dala důvěru i na další volební období a nebo jestli to není tím, že činovnická funkce zavání prací, navíc ve vlastním volnu a zadarmo. Každopádně jsou karty rozdány a výbor jednoty, který povede jednotu po tři roky, je tento:

starosta – br. Jan Firbas

místostarostka – ses. Ludmila Raková

jednatel a náčelník – br. Jaroslav Petrásek

hospodářka – ses. Lenka Farkasová

vzdělavatelka – ses. Eva Petrásková

náčelnice – ses. Diana Minaříková

vedoucí odboru sportu – ses. Jana Davídková

členové výboru – ses. Jana Thomesová, ses. Zdeňka Firbasová, ses. Jana Corradiniová, ses. Jitka Crosnier Leconte, br. Jan Blažek

 

Sportovní hantýrkou by se to mohlo nazvat plichta, remíza či nerozhodně. Ale i když Sokol JE sportovní organizací, nešlo v tomto případě ani tak o to, kdo vyhraje a kdo koho porazí, ale o to, kdo další tři roky dobrovolně věnuje část svého volného času pro práci v našem Sokole. A o plichtě či remíze byla zmínka proto, že přesně polovina ze čtyřech volených ve své práci bude pokračovat a druhá polovina se nám změnila. Tak začněme s představením těch nových…  🙂

Novou náčelnicí jednoty, která vystřídala na postu ses. Ivu Bašusovou je ses. Diana Minaříková. Dlouholetá cvičitelka Sokola, budete ji znát z oddílů Pilates či Všestrannosti předškoláků. Diana má navíc bohaté – i mezinárodní – zkušenosti z federace aerobiku. A jak vidíte, fyzické práce se také nebojí.

 

Na pozici místonáčelníka vystřídal br. Václava Kybu br. Jan Blažek. Cvičí děti v oddíle Všestrannosti II. stupně (perfektně nacvičená sletová skladba Cirkus, pamatujete?) a oddíle Sebeobrany dětí. Mimo to provozuje každé úterý svoji Tančírnu (shodou okolností s Dianou 🙂 ) a v minulém období byl velmi platným a aktivním členem výboru jednoty. Funkci místonáčelníka Celý příspěvek

Filip Šára, NovinkyPrávo

Tanky jsou tu… Je tomu přesně 80 let, co 15. března 1939 započala okupace Československa německými vojsky. O pouhý den později byl výnosem nacistického vůdce Adolfa Hitlera ustanoven Protektorát Čechy a Morava. Formální hlavou útvaru, jenž byl součástí Třetí říše, zůstal sice prezident Emil Hácha, moc však třímal v rukou úřadující říšský protektor Konstantin von Neurath. Šlo o nejtemnější dobu českých dějin.

Německá okupační vojska na Václavském náměstí v Praze. Snímek je ze 17. března 1939.

Německá okupační vojska na Václavském náměstí v Praze. Snímek je ze 17. března 1939.
FOTO: ČTK

Už po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 bylo Československo donuceno postoupit české pohraničí Německu. Pro Adolfa Hitlera ale konference představovala neúspěch, neboť usiloval o obsazení celých Čech. Německo proto v následujících měsících, než dohodu přímo porušilo, vyvíjelo na okleštěné Československo stále větší politický i hospodářský nátlak.

„Využívalo přitom provokací českých Němců, sporů mezi Čechy a Slováky i neuspokojených maďarských teritoriálních ambicí. Československo bylo totiž v listopadu 1938 donuceno postoupit jižní část Slovenska i jižní část Podkarpatské Rusi právě Maďarsku,“ připomněl pro Novinky historik Jan Zumr, který se v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) specializuje na nacistický okupační aparát.

Emil Hácha a Adolf Hitler

Emil Hácha a Adolf Hitler

FOTO: Profimedia.cz

Jak dříve v deníku Právo napsal publicista Miroslav Šiška, již v polovině prosince 1938 vydal Hitler tajnou směrnici k likvidaci pomnichovského Československa a zformuloval způsob jejího provedení. Ve výstižné zkratce popsal pravděpodobný scénář akce baron von Weizssäcker:

„Uměle vyvolané hašteření odřízne Slovensko od pražské vlády. Německo poradí Maďarsku, aby znovu nastolilo pořádek na Podkarpatské Rusi, slovenská vláda požádá Hitlera, aby zaručil slovenské hranice. Němci v Čechách požádají o ochranu, Praha dostane ultimátum, aby podepsala smlouvu s říší, což nesplní, a wehrmacht obsadí Čechy a Moravu.“

Role Jozefa Tisa

Nepominutelnou – a negativně vnímanou – osobností byl na slovenské straně Jozef Tiso. Tento původně římskokatolický kněz byl předsedou Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSLS) a od října 1938 i předsedou slovenské autonomní vlády.

Celý příspěvek

Západočeské muzeum v Plzni otevírá na začátku března pro nás, českobrodské občany, velmi zajímavou výstavu. Výstavu o českobrodském rodákovi a významném architektovi, profesoru Janu Koulovi, mimo jiné i autorovi naší sokolovny či protější „myšárny“.

Profesor Koula nebyl ve své době zcela neznámým. Kromě toho, že byl profesorem architektonického kreslení na pražské technice, byl například spoluzakladatelem Klubu za starou Prahu, či 25 let správcem národopisných a archeologických sbírek Národního muzea. Značná je jeho publicistická činnost, ať už se týkala článků o uměleckých památkách či dvoudílné monografie o památkách uměleckého průmyslu v Čechách.

Co se týká jeho architektonické profese, velmi rychle zjistíte, že některé jeho zrealizované projekty sami znáte. Věděli jste například, že profesor Koula je jeden ze spolutvůrců pražského Čechova mostu? Že se podílel na velkých úpravách Strakovy akademie a dokonce i pražské Staroměstské  radnice? A zdalipak byste uhodli, kdo je autorem budovy slavného Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan v Královské oboře? Těch objektů je samozřejmě mnohem více, například řada dodnes velmi honosných domů v Pařížské ulici, na Staroměstském náměstí atd.

Každopádně stojí za to do Plzně se na tuto výstavu dojet podívat, co myslíte?

 

Sledujte nás

Oznámení

Historie příspěvků

Duben 2019
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930  

Sponzoři







Partneři