T. J. Sokol Český Brod

28.  1903 – přelomovou událostí, ke které toho roku došlo, bylo zahájení cvičení žactva obecních a měšťanských škol, hochů i dívek. Toto přelomové rozhodnutí učinila českobrodská jednota patrně jako jedna z prvních, protože v následujícím období přicházela řada dotazů ohledně tohoto cvičení od mnoha jiných jednot.

29.  7. března 1903 – sokolská delegace se zúčastnila pohřbu Dr. Františka Ladislava Riegra, českého politika a hlavního spolupracovníka Františka Palackého.

30.  5. července 1903 – deputace jednoty byla přítomna položení základního kamene Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze.

31.  16. května 1904 – proběhl vlakový převoz ostatků Jána Kollára – významné osobnosti českého národního obrození – z vídeňského hřbitova na pražské Olšany. Vlak projížděl přes Český Brod, kde měl i zastávku a členové jednoty i občané města měli možnost zhlédnout Kollárovu ozdobenou rakev.

32.  17. prosince 1904 – byla uspořádána společná vycházka do Vrátkova, kde byla vrátkovským odevzdána pamětní kniha. její úvod napsal Jozef Miškovský a při této příležitosti byla založena vrátkovská obecní knihovna.

33.  16. dubna 1905 – se konala vycházka do Mrzek, při které byla obci odevzdána pamětní kniha a čistý výnos z koncertu na pořízení obecní knihovny.

34.  květen 1905 – lipanská pouť toho roku byla jubilejní, dvacátá. Byla věnována pětadvacetiletému výročí Ústřední matice školské (národní spolek podporující školství), pro kterou se Sokol snažil vybrat právě na Lipanech co největší částku.

35.  8. července 1905 – v sokolovně vystoupila jedna z předních hereček Národního divadla, Hana Kvapilová. (Hana Kvapilová nebyla zdaleka jediná umělkyně, která vystoupila v českobrodské sokolovně. V průběhu let zde hráli i další herci ze Zlaté kapličky: Karel Želenský, již minule zmíněná Otilie Sklenářová-Malá, Jindřich Mošna či Rudolf Deyl. Vystoupil zde i hudební skladatel Antonín Dvořák, houslový virtuos Jan Kubelík, mnohokrát kapelník František Kmoch – což už víme z dřívějších let – a po svém návratu z exilu zde přednášel i Tomáš Garrigue Masaryk. Velká škoda, že o vystoupení A. Dvořáka či T. G. Masaryka se nedochoval žádný dokument).

36.  1905 – pro sokoly nejdůležitější událostí roku byla výstavba malého bočního sálu. Sál byl postaven dle návrhu prof. Jana Kouly a jeho výstavba byla za 12.932 korun zadána staviteli Františku Holovi.

37.  21. června 1906 – na schůzi Sokola byl jednomyslně přijat návrh na postavení pomníku Prokopa Velikého v Českém Brodě.

38.  31. května 1908 – se pod taktovkou Sokola konala slavnost položení základního kamene pomníku Prokopa Velikého.

39.  1909 – v sokolovně byla založena knihovna, která byla následně pojmenována po spisovateli Svatopluku Čechovi. Postupně se v ní nashromáždilo na dva tisíce knih a časopisů a fungovala dlouhá desetiletí. Do dnešních dnů nám Continue reading →

Právě dnes, 24. října, se měly konat oslavy kulatého 150. výročí založení českobrodského Sokola. Z důvodu pandemické situace se nekonají, stejně jako se kvůli koronaviru nekonala žádná z doprovodných akcí pro veřejnost, kterých měl Sokol během tohoto jubilejního roku připravených celkem šest.

Pojďme si tedy namísto oslav alespoň stručně ukázat, kde za století a půl svého trvání – byť s nucenými přestávkami – zanechal českobrodský Sokol svoji stopu, co zajímavého ho potkalo a u jakých událostí byl. Největší stopy jeho činnosti se samozřejmě nacházejí tady u nás v Českém Brodě. Ale jsou nejen zde a já bych vás s těmi zajímavými rád seznámil.

1. 2. dubna 1870 – v hotelu „U Slunce“ (naproti KD Svět, kde je dnes pneuservis) byla založena českobrodská sokolská jednota. Jedním ze zakládajících členů a také prvním starostou jednoty se stal tehdejší starosta města Jan Weidenhoffer.
2. 13. července 1873 – českobrodští sokolové se zúčastnili velké oslavy položení základního kamene pomníku českého buditele a jazykovědce Josefa Jungmanna.
3. 20. září 1874 – u příležitosti 450. výročí úmrtí byla u Přibyslavi odhalena mohyla Jana Žižky z Trocnova, který na tomto místě údajně roku 1424 zemřel. Pro stavbu tohoto pomníku byl českobrodským Sokolem pečlivě vybrán kámen, který tvoří dodnes jeho nedílnou součást.
4. 31. května 1876 – sokolská delegace se v Lobkovicích zúčastnila pohřbu historika, spisovatele a zakladatele českého moderního dějepisectví, Františka Palackého.
5. 1877 – jednota se zúčastnila odhalení sochy Jana Žižky v Táboře, zhotovenou tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem. Toho roku vybrali sokolové mezi sebou také příspěvek na zasazení pamětní desky na Husův dům v Kostnici, kam byla za tímto účelem v následujícím roce pořádána národní pouť.
6. 1878 – českobrodská delegace sokolů se zúčastnila slavnosti odhalení pomníku Josefa Jungmanna, která byla spojena s přejmenováním Františkánského náměstí na náměstí Jungmannovo a sokolové se rovněž zúčastnili slavnosti položení základního kamene kolínské sokolovny.
7. 1880 – jednota se zúčastnila odhalení Žižkova pomníku v Čáslavi a členové přispěli do sbírky na zakoupení Husova rodného domku v Husinci. Stejně jako v roce minulém přispěli i částkou do sbírky na stavbu Národního divadla.
8. 11. září 1881 – spolkem Prokop (spolek českobrodských a kolínských občanů vzniklý za účelem myšlenky stavby Lipanské mohyly) byl českobrodský Sokol pozván na odhalení mohyly, postavené památce bratrovražedné bitvy u Lipan. Slavnostnímu odhalení mohyly přihlíželo na 20 000 účastníků. Touto akcí byl zároveň dán i základ pravidelných „poutí na Lipany“, které sokolové pořádali řadu let a při kterých dávali jednoznačně najevo své národní cítění.
9. 1883 – do Sokola se začlenil spolek divadelních ochotníků (založen 1869), který významnou měrou přispěl k úspěšné výstavbě sokolovny v následujícím roce.
10. 11. února 1884 – jednota podala městskému zastupitelstvu žádost o prodej pozemku na stavbu sokolovny a o příspěvek na její stavbu.
11. 25. února 1884 – městské zastupitelstvo projevilo ochotu vyhlédnutý pozemek Sokolu prodat a schválilo také příspěvek na stavbu sokolovny ve výši 2.000 zlatých.
12. 22. dubna 1884 – výběrová komise vybrala z pěti návrhů projektů na stavbu sokolovny návrh prof. Jana Kouly.
13. 12. května 1884 byla stavba sokolovny zadána stavitelům Červenému a Richtrovi.
14. 15. června 1884 – se konala velkolepá slavnost položení základního kamene sokolovny
15. 9. listopadu 1884 – jednota se zúčastnila pohřbu zakladatele Sokola, Dr. Miroslava Tyrše.
16. 14. prosince 1884 – sokolovna byla poprvé otevřena veřejnosti, a to odehráním divadelní veselohry „Starý vlastenec“ od Antonína Sokola.
17. 14. – 16. srpna 1885 – proběhla velkolepá třídenní slavnost otevření sokolovny.
18. 24. ledna 1886 – v sokolovně se konal „Věneček Sokola českobrodského“, na kterém v naší sokolovně poprvé (a pak ještě mnohokrát) hrál slavný kapelník František Kmoch s hudbou kolínského Sokola.
19. 1886 – byla postavena tzv. „opatrovna“, druhá budova sokolovny, nacházející se v Kollárově ulici. Sloužila i jako kulisárna a v průběhu let byla využívána i k dalším účelům. Zbourána byla v polovině 70. let minulého století a na jejím místě byla postavena dnešní „nová“ budova sokolovny, která původně sloužila jako restaurace a vinárna, propojená s hotelem Slavoj.
20. 26. června 1887 – v Českém Brodě proběhl II. „náhradní“ všesokolský slet, uspořádaný jako česko–americké závody. Toho dne bylo v Českém Brodě přítomno na 40.000 osob, které sem přivážely speciálně vypravené vlaky. Jednalo se o největší sokolskou – a tehdy i společenskou – akci, která kdy v našem městě proběhla. Závody proběhly na pozemku za cukrovarem, částečně i na dnešním parkovišti Lidlu. Dnes zcela běžné cvičení s kužely mělo svoji premiéru na našem území právě při česko-amerických závodech, kam je přivezli američtí sokolové.
21. 19. listopadu 1889 – v sokolovně se začaly poprvé pořádat taneční kurzy, které se zde pořádaly řadu let. Tím, že se taneční kurzy do sokolovny z Lidového domu před řadou let vrátily, nevědomky bylo vlastně navázáno na tradici, kterou do našeho města přinesl právě Sokol.
22. 26. a 27. července 1890 – v sokolovně vystoupila jedna z nejvýznamnějších hereček té doby, členka souboru Národního divadla, Otilie Sklenářová-Malá, mezi její žačky patřily např. herečka Růžena Nasková nebo operní zpěvačka Ema Destinnová.
23. 1894 – sokolové ve spolupráci s prof. Koulou začali plánovat přístavbu malého sálu sokolovny. Ale trvalo ještě dalších 11 let, než byl malý sál skutečně postaven.
24. 17. července 1895 – spolkem Prokop byl Sokolu předán do opatrovnictví fond k udržování lipanské mohyly. Sokol tak na další léta převzal péči o významný pomník českých dějin.
25. 1896 – byla provedena přístavba šaten a toalet. Jako druhá šatna sloužila dnešní klubovna v patře.
26. 1897 – v sokolovně vystoupil (a ne naposled) v celé řadě představení divadelního odboru Sokola člen činohry Národního divadla Rudolf Deyl.
27. 2. října 1898 – přestal být Sokol výlučně mužskou záležitostí. Byl zde založen „dámský odbor“, který čítal 120 členek, z toho 30 cvičících.

(pokračování příště)