Členské příspěvky se skládají z poplatku za členskou známku České Obce Sokolské a spolkového příspěvku Tělocvičné Jednoty Sokola. V roce 2017 a 2018 ještě navíc z mimořádné a pro všechny členy povinné „sletové“ známky v ceně 50,- Kč, jejíž cena se celá odvádí ČOS a slouží pro financování všesokolského sletu, který bude v roce 2018. Zároveň ČOS zvýšila cenu členské známky pro děti a seniory ze 100,- Kč na 200,- Kč a odvod z členských známek ze 30% na 40%. V souhrnu je tedy možné říci, že dospělí mají pro rok 2017 příspěvky dražší o 50 Kč, děti a senioři o 150,- Kč.

U oddílů, které jsou v Rozvrhu hodin označeny žlutou barvou, se navíc platí poplatek, který je vybírán individuálně cvičitelem oddílu. Tento poplatek není platbou Sokolu, ale platbou přímo cvičiteli za jeho profesionální odbornost. Informace o tomto poplatku dostanete přímo u cvičitele. Oddíly, které jsou v Rozvrhu hodin označeny zelenou barvou, tento poplatek nevybírají a bez dalších finančních částek lze takto označených oddílů navštěvovat libovolný počet.

Po zaplacení členských příspěvků jsou možné dvě varianty získání členské známky:

a) v kanceláři T. J. Sokol si vyzvednout členskou a mimořádnou známku, které vám budou vylepeny po prokázání zaplacení členských příspěvků (předložením ústřižku složenky nebo výpisem z účtu) do přinesené členské legitimace.

nebo

b) odevzdáte členskou průkazku na hodině svým cvičitelům, kteří ji předají do kanceláře, kde po kontrole platby budou vylepeny obě známky a přes cvičitele se vám vrátí průkazka zpět.

Zároveň s vylepením proběhne kontrola členských průkazů. Upozorňujeme, že bez vylepené fotografie člena je průkaz NEPLATNÝ.

Otevírací doba kanceláře: Celý příspěvek

Naposled jste si o sochách našich mytologických gryfů a jejich neslavném konci mohli přečíst v říjnu loňského roku. Dopadlo to s nimi – jak už víte – hodně neslavně. Ze čtyřech soch se jakžtakž dochovala vcelku jediná, ostatní tři se rozpadly na tolik kusů a kousků, že by je dohromady nedal ani božský kovář Hefaistos… Kdo neví, o čem je řeč, ať si zalistuje našimi stránkami zpět.

Ale přece jen se na lepší časy začalo blýskat. Firma Archkaso se pokouší nejzachovalejší sochu dát do stavu, aby z ní bylo možné vyrobit lukoprénovou formu, ze které by se následně odlily čtyři nové sochy. Pojďme se podívat, v jakém stavu tato socha je…

IMG_2452 IMG_2455 IMG_2456 IMG_2457 IMG_2458 IMG_2459

Jak je na fotografiích vidět, práce na soše je to opravdu hodně – schválně si srovnejte tyto fotografie s těmi z října – nicméně ještě více jí mají restaurátoři před sebou. Zatím ve fragmentálním stavu je druhé křídlo a ocas a v pravém boku je také ještě díra jako po granátu.

IMG_2463 IMG_2465 IMG_2475

Ani o překvapení není u takové práce nouze. To se ukázalo i při opravě naší fasády, kdy se zjistilo, že naše fasáda vypadala jinak než se původně myslelo. I u sochy byly objeveny věci, které jsme netušili. Prvním překvapením pro nás bylo zjištění, že ocelové výztuhy nejsou mezi sebou vůbec spojené. V podstatě se tak jedná jen o volně vkládané dráty, které bez spojení velmi špatně přenášejí působení tahových a smykových zatížení (pro vysvětlení: beton či malta a obdobné materiály přenášejí hlavně tlaková zatížení, proto se konstrukce armují betonářskou výztuží, „kari“ sítěmi apod., což zajišťuje odolnost konstrukce právě proti tahům a smykům). Paradoxně zde tak tyto dráty působily víceméně kontraproduktivně – ve vlhku a velkém teplu, které se k nim dostalo, docházelo k jejich velké korozi, tepelnému roztahování a smršťování, a tak se, bohužel, hodně podepsaly na popraskání soch a jejich postupné destrukci.

IMG_2460 IMG_2462

Tím druhým překvapením bylo, že sochy nebyly vždy v šedivé „přírodní“ barvě, ale že ze začátku vypadaly úplně jinak. Tělo bylo pravděpodobně ocelové modré, zatímco křídla a přezka na hrudi byla zlatá. Na fotografiích výše jsou v detailu zachyceny zlaté šupinky, pozůstatek původního zlacení. Takže teď je to na ještě detailnějším průzkumu v laboratoři a na stanovisku památkářů, kteří s konečnou platností rozhodnou, jak budou  nové sochy vypadat.

Problémem pro nás je financování výroby těchto nových odlitků soch, protože se nejedná o sochy původní, ale budou to „pouze“ jejich kopie. A na ty Ministerstvo kultury neposkytuje žádné finance. Financování výroby kopií soch umožňuje sice Středočeský kraj, ale doposud se v této jejich dotaci vyskytovala velmi malá částka na to, kolik zájemců o tyto finance bylo. Různých památníků, pomníků a soch v nedobrém stavu je moc… Je to tady u nás prostě pořád takový Kocourkov, vždyť se podívejte na poslední fotky! 🙂

IMG_2470 IMG_2471 IMG_2472

Moc hezká písnička, tenhle „Holubí dům“. Jako v podstatě všechno, co pánové Uhlíř a Svěrák společně napsali. Realita už je ale, bohužel, diametrálně odlišná. A také do slova a do písmene – otřesná. Žádnému z českobrodských občanů nemohlo uniknout, že cesty po Brodě chvílemi připomínají známé scény z Hitchcockova hororu „Ptáci“. Letící mračna, čítající stovky a stovky přemnožených holubů, sužují už delší dobu město Český Brod.

Spoustu doteď nezaorané kukuřice okolo města, dnes již zcela nehlídaný sklad ZZN se zbytkovými zásobami obilí i spoustu nezabezpečených objektů, které jim slouží jako výborná hnízdiště, to jsou ideální podmínky pro jejich zdárné rozmnožování a jak je vidět, jde jim to. Spolu s jejich se neustále zvyšujícím se stavem také větší možnost přenosu ornitózy, ptačí tuberkulózy, klíšťové encefalitidy, salmonely či toxoplasmózy. Pokud tento výčet nestačí, pak se dále můžeme bavit o různých příjemných roztočích, z nichž jako „favorita“ zcela jasně doporučuji Klíšťáka holubího“.

Není to ale zdaleka vše, co stojí za zmínku. Obrovské jsou totiž i škody na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty, spojující střešní krytinu a z omítek. Z narušené malty vyzobávají drobné kaménky, sloužící jako grit, který holubi potřebují pro dobré trávení potravy. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) – běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním apod. Dále narušují krovy, nátěry říms a další plochy a materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Při průměrné roční produkci ( 2.5 kg na 1 holuba za 1 rok) a hrubém odhadu na cca tří tisícové hejno, vyprodukují naši holubí společníci jen v Českém Brodě ročně okolo 7,5 t trusu! A ten tu máme všude, kde holubi sedají.

Jejich oblíbená shromaždiště jsou na řadě míst v Brodě – v areálu nemocnice, na některých domech na náměstí, na gymnáziu, II. základní škole a bohužel také na sokolovně. Tak se pojďme společně podívat, jaká je realita několik měsíců poté, kdy sokolovna začala patřit ve velkém měřítku mezi jejich oblíbenou destinaci.

20170106_083411 20170106_08341720170106_083357

Jak je na fotografiích vidět, na budovách opravdu sedí desítky a stovky holubů, jejichž trus je všude – na střechách i okolo budov. Jsou ho plné lopaty, po několika dnech plné kýbly. Toto je chodník z boku sokolovny po pár dnech, kdy se zde nezametalo…

IMG_2508

Inu, aspoň víme, po čem si šlapeme…a štěstí to rozhodně není. Ovšem to, co je vidět na chodnících okolo budov, není nic proti tomu, co leží na střechách. A tam jsme se Celý příspěvek

Už jsme ji tu jednou měli, takže ona to zase tak úplně nová rubrika na našem webu není. Řeč je o anketě. Ale tahle je trochu jiná než ta, co tu byla, a tak to „novinka“ svým způsobem je. Řada z vás určitě zaznamenala naši snahu o to, aby sokolovna nebyla jen místem pro sportovní aktivity, ale aby se do ní vrátily také kulturní pořady.

Ostatně – dříve tomu tak bylo – v dobách c. a k. Rakouska a 1. republiky zde měly koncerty, divadla, šibřinky, přednášky a další kulturní záležitosti své hojně zastoupené místo. A už tenkrát zde nevystupoval jen tak někdo. Jestlipak víte, že mimo spousty různých umělců zde vystupovali i herci tehdejšího souboru Národního divadla? Jmenujme například Karla Želenského, Hanu Kvapilovou, Otýlii Sklenářovou-Malou a další. Skoro jako doma zde byl samozřejmě František Kmoch, který hrával sokolům na tanečních akcích. Ale vystoupil zde také houslový virtuos Rafael Kubelík či skladatel Antonín Dvořák, a po svém návratu z exilu v roce 1920 v sokolovně přednášel i prezident T. G. Masaryk. To je slušná řádka význačných jmen, co říkáte?

24-1-1886 - věneček

Chtěli bychom na tuto tradici po letech navázat a tak jsme v minulém roce uspořádali tři koncertní a jedno divadelní představení, na kterých vystoupili Nezmaři, Ivo Jahelka, Jaroslav Uhlíř a divadlo Kampa. V tomto trendu bychom s vaší pomocí rádi pokračovali i v tomto roce a právě proto je tu naše anketa. Potřebovali bychom vědět, koho či co byste zde rádi viděli, a my se podle vašich přání pokusíme dotyčné umělce či jiné osoby do sokolovny pozvat. Jde nám o to využít možnosti sokolovny, které zde zatím zůstávají víceméně nevyužité. A zklamu každého, kdo by si to myslel: rozhodně se nejedná o nějaký konkurenční boj s KD Svět. Naopak, navzájem se o „svých“ vystoupeních včas informujeme tak, abychom si termínově nekonkurovali, a město Český Brod nás podporuje například prodejem lístků v Informačním centru  za velmi příznivých podmínek.

Takže teď je to na vás. Proč jezdit za divadlem, koncertem či přednáškou do jiného města, když umělci, které chcete vidět, mohou přijet za vámi? Nebude to pohodlnější? Samozřejmě máme svoje meze – jak ve skromném vybavení, tak i finanční. Ale i přesto si myslíme, že je u nás řada kvalitních umělců, kteří by pro českobroďáky nebyli nedosažitelní. Anketu najdete v pravém sloupečku našich stránek a my se těšíme na vaše návrhy.

IMG_1985 IMG_1986 IMG_1987 IMG_1989 IMG_1991 IMG_1992 IMG_1994 IMG_1996 IMG_1997

4. prosince přivítali děti i dospělí v sokolovně Jaroslava Uhlíře, autora mnoha pohádkových písniček. Absolutně úžasná atmosféra, děti zpívaly jako o život, stejně jako mnozí dospěláci. A i když sokolovna nebyla úplně plná – což nás dost překvapilo – přesto to byl úžasný zážitek, a kdo chyběl, přišel o moc. Ostatně – podívejte Celý příspěvek

Sledujte nás

Oznámení

Anketa

Konání jaké kulturní akce byste uvítali v sokolovně ?

Historie příspěvků

Únor 2017
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728  

Sponzoři







Partneři