Informace e-mailem
Kalendář akcí

Historie

Jindřich Fügner, narozen jako Heinrich Anton Fügner  (12. září 1822 Praha) byl jeden ze zakladatelů spolku Sokol.

 

Když se ve vlasteneckých kruzích seznámil s Miroslavem Tyršem, pomáhal mu uskutečnit jeho myšlenku na založení českého tělocvičného spolku. Tento spolek dostal jméno Sokol Pražský a Fügner se stal jeho prvním starostou. Navrhl a zavedl tykání všech členů a oslovování „bratře“, rovněž přišel jako první v červené blůze, která se stala součástí sokolského stejnokroje. Zasloužil se o výstavbu první sokolovny v Sokolské ulici (bývalé Hradební) v Praze. Zemřel v pouhých 43 letech na „talovitost krve“ (tj. pyémii, nákazu rozšířenou z původního ložiska krevním oběhem). Jeho pohřeb se stal národní manifestací.

Po jeho smrti si přítel a spoluzakladatel Sokola Miroslav Tyrš vzal jeho dceru Renátu (1854-1937)

Konání  všesokolských sletů se Jindřich Fügner nedočkal. Zemřel v pouhých 43 letech v domě čp.1437 v Sokolské ulici 43 v Praze 2. Na domě je umístěna pamětní deska.

Celý příspěvek

Československo je potřeba vymazat z mapy aneb Před 80 lety Adolf Hitler svým generálům potvrdil záměr zničit své sousedy

Československo je potřeba vymazat z mapy aneb Před 80 lety Adolf Hitler svým generálům potvrdil záměr zničit své sousedy

Přesně před 80 lety, 5. listopadu 1937, se na říšském kancléřství v Berlíně odehrála zásadní schůzka. Přestože ve školských osnovách dějepisu a posléze tak i v povědomí většiny českého národa se tato událost takřka nevyskytuje, jde o datum mimořádného významu. Tohoto dne německý nacistický vůdce Adolf Hitler poprvé svým nejbližším spolupracovníků odhalil a potvrdil své rozhodnutí zničit své sousedy včetně Československa. Dokládá to tzv. Hossbachův protokol.

Už ze samotného obsazení schůzky bylo více než patrné, že se bude projednávat významná věc. Adolf Hitler si tehdy pozval ministra války – polního maršála Wernera von Blomberga, náčelníky všech tří složek branné moci – velkoadmirála Ericha Raedera (námořnictvo), generálplukovníka Hermanna Göringa (letectvo) , generála Wernera von Fritsche (pozemní armáda) a ministra zahraničních věcí Konstantina von Neuratha.

Během tajného jednání, ze kterého dodatečně a zpaměti učinil zápis Hitlerův adjutant Friedrich Hossbach, poprvé seznámil Hitler vojenské špičky Třetí říše se svými úmysly v brzké době (nejpozději do roku 1943 až 1945) obsadit Rakousko a Československo, zajistit životní prostor pro německý národ na východě. Vedle toho obšírně hodnotil Celý příspěvek

Letos 8. října uplyne 76 let ode dne, kdy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich svým výnosem rozpustil Českou obec sokolskou a zabavil její majetek. Při tzv. „sokolské akci“ v noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů.Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.Tento den – 8. říjen, který je tragicky zapsán v historii Sokola, si Česká obec sokolská každoročně připomíná jako Památný den sokolstva.

„Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnosti československého státu v době nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za tyto hodnoty – ať již v době první světové války nebo v odboji či na bojištích ve druhé světové válce i v boji proti komunistické diktatuře,“ říká starostka České obce sokolské Hana Moučková. „Odkaz těch, kteří za svobodu a prospěch své vlasti byli připraveni obětovat hodnoty nejvyšší – své životy, je stále aktuální a připomínáme si ho i v současnosti, kdy se blíží 100. výročí vzniku samostatného československého státu.“

Pietní akce a připomínky boje sokolů za svobodu a demokracii se konají jak v sídle ČOS v Tyršově domě v Praze, tak i v řadě sokolských žup a sokolských jednot po celé republice.

„První kapitolu boje za národní samostatnost a samostatný stát sokolové napsali již v letech 1. světové války. Sokolové byli u zrodu československých legií a výrazně formovali jejich podobu. Se zbraní v ruce hájili nově vzniklý stát v letech 1918–1919. Za obnovení samostatnosti bojovali i v letech nacistické okupace, a to jak v zahraničním vojsku, tak v domácím odboji,“ říká vzdělavatel ČOS Zdeněk Mička. „Činnost Sokola byla v historii čtyřikrát násilně ukončena, ale vždy, jak jen to bylo možné, opět povstal a obnovil svoji činnost.“

V neděli 2. července uplyne přesně 100 let od jednoho z nejslavnějších vystoupení československých legionářů (z nichž mnozí byli členy Sokola) – bitvy u západoukrajinského Zborova. Odehrály se v ní až neuvěřitelné příběhy. Mnozí Češi se pohybovali v první linii a šli na téměř jistou smrt. I přesto nezaváhali. V naprostém rozvratu Ruska se objevila jednotka, která dokázala věci, na které se nezmohly celé ruské divize. Nekompromisně zaútočit a proniknout hluboko do rakousko-uherského týlu. O ohromujícím úspěchu psal tehdy západní i ruský tisk. „Dokázali jste, že náš národ je navždy rozhodnut domoci se národní a politické samostatnosti,“ vzkázal legionářům budoucí prezident T. G. Masaryk.

Zborov (Ukrajina) – Je druhý červenec 1917. Na obou stranách bojové linie u západoukrajinského městečka Zborov se na sebe ze vzdálenosti pár set metrů dívají čeští vojáci.

Jedni stále na straně rakouského císaře, kam museli na začátku první světové války narukovat. Druzí, zběhové, už v jednotkách ruského cara, bojující s nadějí na vysněnou samostatnou republiku.

Bitva u Zborova

Bitva u Zborova na západní Ukrajině začala 2. července 1917 v 9 hodin 7 minut na pravém křídle Československé střelecké brigády. Ta čítala zhruba 3500 mužů a prolomila nečekaně opevněnou frontu rakousko-německého nepřítele. Pronikla až za jeho třetí obranné postavení v hloubce přes čtyři kilometry, přestože to ruské velení původně ani plánovalo a nemělo na to potřebné prostředky nebo zbraně. V boji legionářská brigáda zajala přes 4000 nepřátelských vojáků a důstojníků, ukořistila 20 kanónů, velké množství pušek, kulometů a dalšího vojenského materiálu.

V krvavé řeži padlo Celý příspěvek

Obětavost, láska až za hrob, nevídané hrdinství, odporný zrádce, tyran, ale i morální apel. To vše obsahuje příběh sedmi parašutistů, kteří před 75 lety (18. června 1942) podlehli v pražském kostele Cyrila a Metoděje stonásobné přesile vojáků nacistických Waffen SS. „Nic už se do toho biblického příběhu nemusí přidávat. Je v něm vše, co má v dramatu být. Včetně výkřiku parašutistů ze zatopené krypty ´Češi se nevzdávají´,“ říká historik Eduard Stehlík.  „Stopy po střelách nebo střepinách granátů, ale i krvi dávají kryptě ohromnou vizuální i emotivní sílu,“ dodává hlavní armádní kaplan Jaroslav Knichal.

S oběma pány nelze nesouhlasit. Toho prvního si velmi vážím pro jeho erudovanost a přesné, vystihující komentáře dějinných událostí, s názorem toho druhého jsem se ztotožnil v polovině května, kdy na mne při mé úplně první  návštěvě krypty kostela Cyrila a Metoděje výrazně dýchl genius loci tohoto místa. A není divu, protože Celý příspěvek

V červnu 1887 se měl konat v Praze na Císařské louce II. všesokolský slet. Ten však 6. května pražské c. a k. policejní ředitelství zákazy omezilo natolik, že z jeho zamýšleného programu bylo povoleno pouze veřejné cvičení, a i to bylo omezeno jen na sokolské jednoty rakouské říše. V té době ale již byla na cestě do bývalé vlasti výprava amerických sokolů, kteří byli k vystoupení na sletu očekáváni a kteří by díky omezení úřadů na sletu cvičit nesměli. Správní výbor Sokola Pražského je telegraficky informoval o situaci, a když z Ameriky zpět dorazil telegram, kde stálo: „Chceme závody!” usnesl se, že uspořádá „náhradní“ slet mimo území Prahy formou veřejného cvičení nebo závodů.

Uvažováno bylo o několika místech konání, například Plzni, oboře Hvězdě či Kolínu. Ani jedno se ale neukázalo jako to pravé. A tak když se o pořádání přihlásil Český Brod, byl nakonec vybrán jako Praze nejbližší místem, technickým zabezpečením i vstřícným postojem vedení města a všech obyvatel.

Vítězství českobrodského Sokola o uspořádání náhradního sletu ale ze začátku vůbec nebylo jednoduché. Český Brod se jako pořadatel závodů některým členům slavnostního výboru nezamlouval. Největším odpůrcem byl místonáčelník Sokola Pražského, dr. Čížek. Ale díky přesvědčivým argumentům českobrodské deputace, vedené redaktorem Jozefem Miškovským, i on byl nakonec srozuměn s tím, že Český Brod je nejlepší volbou. A bylo tomu opravdu tak…

Obec převzala záštitu nad celou akcí, bylo získáno vojenské cvičiště u Liblic pro seřazování průvodu a cvičenců a pozemek pod cukrovarem na levém břehu Šembery jako cvičiště (dnes částečně parkoviště u Lidlu).

Do slavnostně vyzdobeného města se v neděli 26. června 1887 sjelo celkem třináct mimořádných vlaků se sokolskými účastníky. Byla to událost, které se svojí bohatou výzdobou účastnilo celé město. Toho dne bylo v Českém Brodě se čtyřmi tisíci obyvateli na 40.000 lidí!

Američtí sokolové měli ještě před společnými závody v Českém Brodě postaráno o vskutku nabitý program, který zajišťoval Sokol Pražský. Uvítáni byli vedením Sokola a zástupci vedení města Prahy již 16. června, a do 25. června stihli mimo jiné navštívit Staroměstskou radnici, Náprstkovo muzeum, Hradčany a Národní divadlo, kde se na jejich počest odehrála Smetanova Prodaná nevěsta a Tylův Strakonický dudák. Mimo to se zúčastnili veslařských závodů, společného cvičení v Sokole Pražském, slavnostního svěcení praporu Sokola Vinohradského či velké zahradní zábavy na Žofínském ostrově. Na pár dnů v Praze program velmi nabitý…

A nastal 26. červen, den konání „Česko – amerických závodů”, které nahradily zakázaný II. všesokolský slet. Celé město bylo vyzdobeno květinami a prapory a na nádraží čekali na americkou sokolskou výpravu snad všichni obyvatelé Českého Brodu.

Zvláštní uvítání pak proběhlo i v sokolovně, kde byl pro hosty připraven Celý příspěvek

Sledujte nás
Oznámení
Anketa
Konání jaké kulturní akce byste uvítali v sokolovně ?
Historie příspěvků
Listopad 2017
Po Út St Čt So Ne
« Říj    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930  
Sponzoři







Partneři